Aktual.: 2.04.2025 10:05
Praha – Deficit veřejných financí loni klesl na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 3,8 procenta v roce 2023. Schodek za loňský rok činil 177,2 miliardy korun. Míra zadlužení vládních institucí v loňském roce stoupla na 43,6 procenta HDP z předloňských 42,5 procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Zveřejněné údaje jsou součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Eurostatu každá členská země EU. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vyzdvihl, že Česko plní evropská pravidla pro veřejné finance.
„Výsledek hospodaření vládních institucí za rok 2024 skončil v deficitu ve výši 177,2 miliardy korun. V meziročním srovnání celkové příjmy, z nich především přijaté sociální příspěvky, rostly více než výdaje. Míra zadlužení sektoru vládních institucí oproti roku 2023 stoupla a dosáhla úrovně 43,6 procenta HDP,“ uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková.
„Za minulý rok jsme dosáhli nejnižšího schodku veřejných financí za posledních pět let a bezpečně plníme maastrichtská kritéria pro veřejné finance,“ reagoval na zveřejněné údaje Stanjura. Maastrichtská kritéria stanovená pro přijetí společné evropské měny vyžadují, aby deficit veřejných financí byl nižší než tři procenta HDP a zadlužení nižší než 60 procent HDP.
Stanjura označil snížení deficitu za důsledek konsolidačního balíčku, který vláda schválila v roce 2023. „Rok 2024 tak již přinesl nezpochybnitelné výsledky. Deficit veřejných financí meziročně klesl o 1,5 procentního bodu, ve strukturálním vyjádření jde o zlepšení salda o 0,7 procentního bodu. Když porovnám zadlužení zpětným pohledem, trend jeho růstu zřetelně zpomalil,“ uvedl ministr.
Největší podíl na uvedeném deficitu podle statistiků opět připadal na ústřední vládní instituce, jejichž hospodaření skončilo ve schodku 212,4 miliardy korun. Naopak místní vládní instituce, tedy obce a kraje, skončily v přebytku 55,3 miliardy korun. Fondy sociálního zabezpečení vykázaly deficit 20,1 miliardy korun.
Celkové příjmy vládních institucí loni meziročně vzrostly o 6,8 procenta, což byl v absolutním vyjádření nárůst o 206,9 miliardy korun. Nejvíce podle statistiků rostly přijaté sociální příspěvky, příjmy z daní z příjmu a z daní z výroby a dovozu. Celkové výdaje vládních institucí se meziročně zvýšily o 2,9 procenta, tedy o 98,1 miliardy korun. Největší nárůst byl zaznamenán u vyplacených sociálních dávek, naopak největší pokles u dotací.
Celkový vládní dluh dosáhl na konci loňského roku 3,492 bilionu korun, meziročně se zvýšil 258,1 miliardy korun. Převážná část meziroční změny připadá podle statistiků na emitované dluhové cenné papíry. „V roce 2024 byla meziroční změna dluhu (nárůst 258,1 mld. Kč) výrazně odlišná od výsledku hospodaření (schodek 177,2 mld. Kč), což znamená, že si vládní instituce vypůjčily o 80,9 mld. Kč více, než činila potřeba financování. Tato skutečnost se na straně aktiv projevila nárůstem hodnoty držených finančních aktiv, zejména převoditelných vkladů,“ uvedl ČSÚ.
Notifikační tabulka deficitu a dluhu vládních institucí ČR v letech 2021 až 2024:
| Rok | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 |
| Saldo hospodaření sektoru vládních institucí v mil. Kč | -312.308 | -216.345 | -285.997 | -177.173 |
| Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v mil. Kč | 2,566.752 | 2,997.632 | 3,234.146 | 3,492.243 |
| Saldo hospodaření sektoru vládních institucí v pct HDP | -5,0 | -3,1 | -3,8 | -2,2 |
| Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v pct HDP | 40,7 | 42,5 | 42,5 | 43,6 |
Zdroj: ČSÚ