Aktual.: 15.04.2025 14:04
Praha – Vyšší počet pacientů s Parkinsonovou chorobou, která se projevuje ztuhlostí nebo naopak nezvladatelným třesem, podle lékařů nesouvisí jen se stárnutím populace. I bez něj jich od roku 1990 přibylo celosvětově o 61 procent. Novinářům to dnes řekli odborníci na tiskové konferenci Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Podle odhadů je nemocných v Česku asi 30.000 až 50.000, zhruba jednomu z pěti může pomoci hluboká mozková stimulace, při níž se zavedou elektrody do mozku.
Lékaři zatím přesně nevědí, proč nemoc vzniká, vliv má ale genetika, životní styl, například nedostatek pohybu, některé infekce či vnější prostředí. Pacienti například častěji pocházejí z venkova, což může podle Filipa Růžičky z centra pro intervenční terapii motorických poruch z tamní kliniky souviset s působením pesticidů nebo prostředků na hubení hmyzu v zemědělství.
Nejčastěji se nemoc výrazně projeví mezi 50 a 65 lety, skrytě se s méně výraznými příznaky rozvíjí ale i o 20 let dříve. Typickým příznakům jako je ztuhlost, zpomalenost, poruchy chůze nebo mimovolní pohyby může předcházet například zácpa, únava, deprese nebo poruchy čichu. „Dochází k zániku neuronů nebo k poruše komunikace mezi jednotlivými neurony v mozku,“ popsal Růžička.
Asi 3000 pacientů pomáhá v Česku metoda hluboké mozkové stimulace, kterou poprvé lékaři vyzkoušeli přes 27 lety. Neurochirurgové v Nemocnici Na Homolce, se kterou VFN spolupracuje, zavedou pacientovi elektrody na přesně určené místo v mozku, které je velké asi jako zrnko rýže. To poté elektrické impulsy trvale nebo podle potřeby elektřina stimuluje, aby se pacientovy potíže zmírnily. Elektrody řídí přístroj velikosti krabičky od sirek, který má pacient voperovaný pod kůží na hrudi. Většinou se nedá nabíjet, musí se tak po čtyřech až šesti letech vyměnit.
Nově navíc přístroj umí sledovat elektrické impulsy mozku a svůj chod jim přizpůsobovat. „Tento adaptivní způsob je dokonce lepší než kontinuální stimulace,“ vysvětlil přednosta kliniky Robert Jech. „Funguje odděleně pro pravou a levou hemisféru, a díky tomu je schopen pacientovi ‚namluvit‘, že má mozek dostatek dopaminu, čím zlepšuje motoriku a snižuje třes i ztuhlost,“ doplnil.
Zatím tuto novinku zkouší prvních pět pacientů z VFN, asi 70 má zavedené přístroje, které ji umožní spustit. „Rozbíháme studii s umělou inteligencí, která má pomoci nastavit stimulátory pro adaptabilní stimulaci optimálním způsobem,“ vysvětlil. Docílit správného nastavení přístroje trvá v současné době několik měsíců, poté se pacienti potýkají s výrazně menšími příznaky. Dál musí užívat i léky, jinak jsou ale téměř bez omezení.
V Česku stimulátory pacientům implantují tři nemocnice, podle Jecha by ale metoda mohla být využívaná častěji. Nemocní, kteří zavedení elektrod do mozku podstoupit nemohou nebo nechtějí, podle něj mají i jiné možnosti léčby, například dávkování léků kontinuálně pomocí pumpy zavedené přímo pod kůži.
