Aktual.: 16.04.2025 20:10
Tel Aviv/Gaza/New York – Izraelská armáda oznámila, že z 30 procent celkového území Pásma Gazy vytvořila po obsazení nárazníkovou zónu, v níž Palestincům nebude dovoleno žít. Napsala to agentura AFP. Od konce příměří a zahájení nové izraelské ofenzivy 18. března bylo v Pásmu Gazy podle OSN vnitřně vysídleno asi 500.000 tamních palestinských obyvatel.
„Přibližně 30 procent území Pásma Gazy je nyní považováno za operační bezpečnostní perimetr,“ uvedla podle AFP izraelská armáda s tím, že v takto vytvořené nárazníkové zóně nebude palestinským obyvatelům povoleno žít. Izraelský ministr obrany Jisrael Kac již dnes dříve oznámil, že armáda v takzvaných bezpečnostních zónách v Pásmu Gazy, Libanonu a Sýrii zůstane po neomezenou dobu. „Na rozdíl od minulosti se (izraelská armáda) nestahuje z oblastí, které byly vyčištěny a zabrány,“ řekl Kac.
„Naši humanitární partneři odhadují, že od 18. března bylo nově či opětovně vysídleno přibližně půl milionů lidí,“ řekla dnes podle AFP Stephanie Tremblayová, mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese.
Podle pondělního prohlášení Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) je současná humanitární situace v Pásmu Gazy pravděpodobně nejhorší od začátku bojů před 18 měsíci. Ještě před zahájením nové ofenzivy totiž Izrael 2. března přerušil veškeré dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy. Hlavním důvodem zastavení dodávek je podle vlády snaha vyvinout tlak na teroristické hnutí Hamás, aby propustil izraelské rukojmí, které dosud vězní, a vrátil těla mrtvých rukojmí. „V současné realitě nikdo nedostane do Gazy žádnou humanitární pomoc a nikdo se k tomu ani nechystá,“ uvedl Kac.
Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy po útoku Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele v říjnu 2023, při němž ozbrojenci zabili na 1200 lidí a dalších 251 jich unesli jako rukojmí. Od počátku války bylo v Pásmu Gazy podle tamního ministerstva zdravotnictví spravovaného Hamásem zabito nejméně 51.025 Palestinců, přičemž od 18. března bylo zabito 1652 Palestinců, píše AFP.
Do Gazy nadále nebude pouštěna žádná humanitární pomoc, uvedl izraelský ministr
Do Pásma Gazy nebude za současné situace pouštěna žádná humanitární pomoc, uvedl podle agentur izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Spolu s dalšími kroky je to podle něj jeden z hlavních nástrojů tlaku, který Izrael vyvíjí na palestinské teroristické hnutí Hamás.
Kac tak potvrdil současnou tvrdou politiku vlády Benjamina Netanjahua. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) přitom tento týden uvedl, že situace v Pásmu Gazy je nyní pravděpodobně nejhorší za 18 měsíců trvání války.
Izrael přerušil veškeré dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy 2. března, hned po skončení první fáze příměří, která podle dohody trvala šest týdnů a během níž se nepodařilo vyjednat podmínky druhé fáze. Izraelská armáda pak od 18. března obnovila vojenské operace v Pásmu Gazy.
Hlavním důvodem zastavení dodávek je podle vlády snaha vyvinout tlak na Hamás, aby propustil zbývajících šest desítek živých i mrtvých rukojmích, které dosud zadržuje od teroristického útoku na jižní Izrael ze 7. října 2023. Izrael navíc Hamás viní, že zneužívá humanitární pomoc k obnovení vlastních sil; hnutí to popírá.
„Jak jsem zmínil ve svém prohlášení, politika Izraele je jasná a do Gazy se nedostane žádná humanitární pomoc,“ prohlásil Kac podle serveru The Times of Israel (ToI). Reagoval tak na okamžitou kritiku ze strany krajně pravicových zákonodárců, když ve svém prohlášení krátce předtím uvedl, že Izrael hodlá v budoucnu vytvořit infrastrukturu pro distribuci humanitární pomoci prostřednictvím civilních společností.
„V současné realitě nikdo nedostane do Gazy žádnou humanitární pomoc a nikdo se k tomu ani nechystá,“ uvedl Kac. „Zdůraznil jsem, že pokud jde o budoucnost, musí být vybudován mechanismus pro využití civilních společností, aby v budoucnu neměl (k pomoci) přístup Hamás,“ dodal.
