Aktual.: 22.04.2025 15:16
Berlín – Strana Alternativa pro Německo (AfD) se těší rekordní podpoře. Podle dnes zveřejněného reprezentativního průzkumu Trendbarometer, který pro televize RTL a n-tv zpracovala společnost Forsa, by nyní pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu volilo 26 procent Němců. Zvítězila by tak před konzervativní unií CDU/CSU, jíž průzkum přisuzuje 25procentní podporu. Volební potenciál AfD, který zahrnuje i lidi, kteří o volbě strany uvažují, přitom přesahuje 30 procent. Nyní vznikající koalice CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) by podle průzkumu ve Spolkovém sněmu nezískala většinu.
Už před dvěma týdny AfD poprvé v jednom z celoněmeckých průzkumů předčila CDU/CSU. Agentura Ipsos jí přisoudila 25procentní podporu, zatímco konzervativní unie měla 24 procent. Oproti minulému týdnu AfD posílila o dva procentní body a je nyní na nejvyšší hodnotě, jaká kdy byla této straně naměřena.
Hodnoty podpory u CDU/CSU (25 procent) a SPD (15 procent) se oproti Trendbarometeru z minulého týdne nezměnily. Zelení a krajně levicová Levice ztratily po jednom procentním bodu a jsou nyní na 11 a deseti procentech.
Loni založené populistické Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) zůstává na čtyřech procentech, stejný podíl na voličských hlasech by nyní získali i liberální svobodní demokraté (FDP). BSW a FDP se ani ve volbách z konce února do Spolkového sněmu nedostaly.
Vznikající „černo-červená“ koalice oproti volbám z 24. února přišla dohromady o 4,9 procentního bodu a nyní už by na většinu nedosáhla.
V průzkumech dalších institutů z posledních týdnů měla unie CDU/CSU mezi 25 a 27 procenty deklarované voličské podpory, AfD od 23,5 do 25 procent, SPD 15 až 16 procent, Zelení 11 nebo 12 procent, Levice deset procent, BSW mezi třemi a pěti procenty a FDP mezi třemi a čtyřmi procenty.
V dalším aktuálním průzkumu se Forsa ptala těch, kteří v posledních volbách hlasovali pro AfD, na jejich motivy. Pětatřicet procent z nich uvedlo jako hlavní důvod to, že souzní s politickými představami strany. Devatenáct procent uvedlo jako hlavní důvod její „odmítání celého politického systému“. Zhruba 40 procent dotázaných uvedlo, že AfD volilo spíše na protest proti vládnoucím stranám. Čtyřiadvacet procent z nich přitom uvedlo jako důvod své volby nespokojenost s dosavadní vládou Olafa Scholze (SPD), zatímco 15 procent označilo za hlavní důvod výhrady vůči pravděpodobnému příštímu kancléři Friedrichu Merzovi (CDU).
Volební potenciál AfD je nad 30 procenty. Zatímco v únorových volbách strana získala 20,8 procenta hlasů, nyní si dokáže dalších 12 procent dotázaných představit, že by jí dalo svůj hlas. Na východě Německa uvedlo 18 procent těch, kteří AfD nevolili, že by si to nyní dokázalo představit, zatímco v původních spolkových zemích je to 11 procent.
Největší rezervoár potenciálních hlasů má AfD mezi příznivci CDU a CSU, z nichž 13 procent si dokáže představit, že příště už by volili Alternativu pro Německo.