Aktual.: 13.09.2026 18:33
Praha – Vládní regulace cen pohonných hmot nemusí podle analytiků v současné době zaručovat zastavení dalšího zdražování. V případě, že k ní vláda přistoupí, je podle nich nejvhodnějším řešením dočasné snížení spotřební daně. Naopak zavedení cenového stropu, který by stejně jako na jaře byl odvislý od vývoje na velkoobchodním trhu, by ceny mohlo ještě zvýšit. Hlavním problémem jsou ale nyní vysoké marže rafinérií, které stoupají kvůli nedostatečným kapacitám na trhu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK. Ceny pohonných hmot podle nich mohou nadále růst, nafta by brzy mohla dosáhnout úrovně 50 korun za litr.
Ze čtvrtečních údajů společnosti CCS vyplývá, že pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu výrazně zdražily. Cena benzinu Natural 95 stoupla za týden v průměru o 1,88 koruny na 44,22 koruny za litr, nafta je dražší o 1,9 koruny, ve středu stála 47,79 koruny za litr. Benzin byl naposledy dražší v srpnu 2022 a nafta je nejdražší od letošního dubna.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) dnes v televizi Prima uvedl, že vláda v případě dalšího prudkého zdražování příjme opatření. O jejich zavedení chce ale kabinet rozhodnout i s ohledem na vývoj v okolních zemích.
Podle analytika XTB Jiřího Tylečka vysoká cena paliv automaticky neznamená, že nastal čas na tvrdou regulaci. „Představa, že stát má při každém prudším růstu cen okamžitě určovat, kolik má co stát, je podle mě špatná. Regulace by měla být až nouzovou brzdou pro skutečně extrémní situaci,“ řekl Tyleček.
V případě, že by vláda přece jen chtěla zasáhnout, snížení spotřební daně by podle něj bylo nejrychlejší a nejtransparentnější formou pomoci. „Takový krok bych ale spojil s důsledným sledováním marží, aby se část daňové úlevy pouze nepřelila do zisků prodejců,“ podotkl Tyleček. Větší otázkou dneška jsou ale podle něj rafinérské marže, nedostatek globálních rafinérských kapacit totiž umožňuje výrobcům paliv uplatňovat na trhu mimořádně vysoké marže. U rafinérií by ovšem podle Tylečka dával větší smysl koordinovaný evropský postup.
Analytik Purple Trading Petr Lajsek si naopak myslí, že ceny pohonných hmot se už dostaly do bodu, kdy by vláda měla alespoň zvažovat dočasný zásah. „Pokud by současný trend pokračoval, vůbec bych nevylučoval naftu za 50 korun a benzin nad 45 korun za litr. Pro domácnosti by to byl citelný zásah a pro firmy další náklad, který se postupně propíše do cen zboží a služeb,“ upozornil Lajsek. Hlavním problémem je podle něj prudký růst rafinérských marží, kvůli nimž rostou velkoobchodní ceny nafty až dvakrát rychleji než u ropy.
Vláda tak má podle Lajska nyní několik možností. Jako nejčistší řešení rovněž označil dočasné snížení spotřební daně, především pak u nafty. „Výhodou je, že se opatření může relativně rychle promítnout do cen a nemusí narušovat samotné fungování trhu. Stát by sice přišel o část příjmů, jenže při vysokých cenách paliv zároveň vybírá více na DPH,“ popsal Lajsek.
Naopak jako chybné vidí zavedení regulace ve stejném režimu jako v dubnu, kdy kromě snížení daně stát také určoval cenové stropy na paliva. Tento krok by podle Lajska nyní mohl ceny ještě zvýšit, protože by se na čerpacích stanicích okamžitě propisovaly současné velkoobchodní ceny. Nelíbí se mu ani myšlenka administrativně zastropovat marže rafinérií. „Na první pohled je marže přes 100 dolarů za barel nafty obrovská a přímo svádí k zásahu. Jenže vysoká marže je současně signálem, že je produktu na trhu nedostatek. Pokud ji vláda násilně stlačí, může snížit motivaci rafinérií vyrábět nebo dovážet další palivo,“ vysvětlil Lajsek. Smysluplnější je tak podle něj kontrola vývoje maloobchodních marží.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}