Aktual.: 9.08.2026 04:01
Nairobi – Na střeše bývalého turistického komplexu, který je nyní téměř zcela zaplavený, se na slunci vyhřívá krokodýl. Jak voda v keňském jezeře Baringo stoupá a zaplavuje pevninu, krokodýli a hroši se nebezpečně přibližují k okolním domům, kde stále žijí tisíce rodin. Napsala to agentura AFP.
Hladina jezera Baringo, které leží asi 200 kilometrů severozápadně od Nairobi, dosáhla úrovně, jakou za posledních 50 let nezažila. Totéž platí i pro jiná jezera v oblasti Velké příkopové propadliny. Vědci to připisují extrémním srážkám souvisejícím se změnou klimatu.
Podle místního úřadu pro řízení katastrof už musely být desítky tisíc obyvatel pobřeží přesídleny do blízkého okolí. Někteří se ale stále ještě snaží hájit své domy před postupující hladinou jezera. U jednoho z domů, jehož práh omývá voda, se sluní další tři krokodýli.
V roce 2011, kdy se hladina jezera poprvé významněji zvýšila, hroch napadl a zabil manžela Mary Milky Tirenové. Útok se stal ve chvíli, kdy se její muž vracel z hotelu, kde pracoval a který je nyní také pod vodou. O deset let později napadl krokodýl jejího devítiletého syna, který si po tříměsíčním pobytu v nemocnici odnesl několik jizev. Plaz se mu snažil utrhnout ruku, ale dítě se podařilo zachránit, vypráví jeho matka.
„Stoupl počet krokodýlích útoků – ne proto, že by jich bylo více, ale proto, že se jezero rozšířilo do blízkosti lidských obydlí,“ řekl Jackson Komen, který je ředitelem Keňské služby pro ochranu divoké přírody (KWS) pro chráněnou oblast jezera Baringo. Narůstá i počet hroších útoků, protože kvůli většímu jezeru zmizel sousední ekosystém, kam se tito obrovití savci chodili pást.
Analýza satelitních snímků podle AFP ukazuje, že plocha jezera Baringo se od roku 2010 do letoška zvětšila o 70 procent – ze 138 na 234 čtverečních kilometrů. Současně se sousední jezero Bogoria rozšířilo o 21 procent – ze 34 na 41 čtverečních kilometrů.
Břehy obou jezer nyní dělí jen deset kilometrů. Vědci se nyní obávají ekologické katastrofy, pokud se břehy spojí a smísí se sladká voda z jezera Baringo s vysoce slanou a zásaditou vodou z jezera Bogoria.
Komen se děsí zásadní a nepředvídatelné změny ekosystémů. „Pokud se obě jezera smísí, tak ryby, krokodýli a hroši by to nemuseli přežít,“ dodává s tím, že by šlo o ekologickou katastrofu, s níž si nikdo neví rady. A dopad by splynutí jezer mělo i na obyvatele okolních oblastí, kterým jezero Baringo poskytuje pitnou vodu a vodu pro zavlažování. Kromě toho je zdrojem pro prosperující rybářský sektor.
Někteří odborníci se domnívají, že mezi oběma jezery už dochází k přelévání. „Satelitní data ukazují, že hladina jezera Bogoria je dostatečně vysoká na to, aby voda z něj přetékala do jezera Baringo,“ řekl výzkumník z Ústavu hydrologie a vodního hospodářství Mathew Herrnegger z Univerzity přírodních zdrojů a věd ve Vídni. Množství vody, které se pravděpodobně přelije, a možný dopad na ekosystém a okolní prostředí podle něj zůstávají nejisté.
Stoupající hladina obou jezer má také vážné následky pro odvětví cestovního ruchu. Pod vodou zmizelo přibližně 80 procent přírodních rezervací, dodal Komen. To si vyžádalo přesun žiraf, pštrosů, prasat či impal do jiných lokalit. Čtyři někdejší hotelové komplexy nyní sotva vyčnívají z hladiny jezera Baringo. Další neobývaný komplex leží opuštěný na ostrově.
Změny na jezeře Bogoria také zahnaly část z milionů plameňáků, díky nimž bylo jezero proslulé, a pohltily jeho slavné gejzíry s horkou vodou. Roční příjmy z cestovního ruchu se snížily na pětinu a v současné době činí jen asi 200.000 eur (4,8 milionu Kč), řekl šéf místního odboru pro zvládání katastrof Michael Baimet.
Na internetu si návštěvníci stěžují na malý počet plameňáků na Bogorii a na silnice, které jsou kvůli zaplavenému jezeru neprůjezdné. Dvanáct škol na březích jezer Baringo a Bogoria je podle keňských údajů částečně nebo zcela zaplaveno.
Na ostrově Kokwa uprostřed Baringa zaplavila voda plot oddělující jezero od dívčího internátu základní školy. „Je to nebezpečné pro naše žákyně, protože v noci se po areálu školy potulují hroši a krokodýli,“ uvedl představitel školy, který si přál zůstat v anonymitě. „Museli jsme najmout dva hlídače,“ dodal. Škola se obává, že silné deště, které se v říjnu očekávají v souvislosti s klimatickým jevem El Niño, internát zaplaví.
Obyvatelé ostrova vědí, že stěhování je nevyhnutelné, ale protože jde o velmi nákladný krok, stále se ho snaží oddalovat. Faith Mpayeiová od roku 2016 už dvakrát posunula plot kolem svého pozemku, který kdysi měřil jeden hektar. Už je ale opět pod vodou, která se stále přibližuje k jejímu domu.
„Jsme bezmocní,“ říká tato matka pěti dětí. “Musíme se přestěhovat. Tady už nic nezmůžeme.”
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
