Aktual.: 7.04.2025 10:06
Nuakšott (Mauritánie) – Nová americká cla by mohla zpomalit český hospodářský růst až o 0,5 procentního bodu, je přesvědčen viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. Zároveň si ale myslí, že zavedení cel ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa je především tvrdou vyjednávací taktikou. Řekl to v rozhovoru s ČTK cestou do Mauritánie, kde je součástí obchodní delegace doprovázející prezidenta Petra Pavla.
„Stále doufáme, že je prostor pro jednání,“ vyjádřil přesvědčení svazu Špicar. Podle něho by dávalo smysl sednout si s chladnou hlavou k vyjednávacímu stolu a říci si, co se komu nelíbí na celní politice protistrany a „v optimálním případě třeba snížit ta cla na nulu a vytvořit jakou si zónu volného obchodu mezi EU a USA.“
„Kdyby se to nepovedlo, a ta cla skutečně byla uvalena v té maximální výši a takhle plošně, jak Donald Trump hrozí, tak by to speciálně na Českou republiku mělo velmi dramatický dopad. Protože my jsme exportně orientovaná ekonomika a jsme extrémně otevřená ekonomika,“ poznamenal s tím, že při úplně nejhorším scénáři by to mohlo být až půl procentního bodu.
České ministerstvo financí minulý týden zveřejnilo odhad, podle něhož nová americká cla způsobí zpomalení českého hospodářského růstu dokonce o 0,6 až 0,7 procentního bodu. V lednové prognóze očekávalo ministerstvo letos růst HDP o 2,3 procenta po loňském růstu o jedno procento. Už tehdy upozorňovalo, že rizikem pro hospodářské oživení je hrozba obchodních válek.
Základní desetiprocentní clo na dovozy ze zahraničí začaly Spojené státy uplatňovat od soboty, od středy pak mají začít platit zvýšená cla, která se týkají jen některých vybraných zemí. Na dovoz z EU budou USA uplatňovat dvacetiprocentní clo.
Sedmadvacítka by teď podle Špicara měla se Spojenými státy nadále vyjednávat a nesnažit se jim vyhrožovat, aby bylo zřejmé, že pokud se nedohodnou, tak „ta vina za rozpoutání obchodní války není na evropské straně“. Zároveň by měla ještě výrazně intenzivněji jednat o obchodních dohodách s částmi světa, které „nepovažují cla za dobrý nápad a které jsou ochotny obchodovat tržně“.
V neposlední řadě se podle Špicara EU musí mnohem více začít spoléhat na vnitřní trh, na němž jsou sice odstraněná cla, ale stále existuje řada netarifních bariér, jejichž efekt podle analýzy bývalého italského premiéra a někdejšího šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho představuje ekvivalent zhruba 40procentních cel. „Doufám, že už definitivně liberalizujeme,“ doplnil Špicar.