Aktual.: 26.11.2025 18:30
Washington – Takzvaný mírový plán ukončení války na Ukrajině, který představily Spojené státy a který byl zveřejněn minulý týden, ve skutečnosti vychází z dokumentu, který vypracovalo Rusko a který Moskva v říjnu předložila administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na tři informované zdroje. Podle Reuters se tak poprvé potvrdilo, že dokument, o jehož existenci agentura poprvé informovala už v říjnu, se stal klíčovým podkladem pro pozdější 28bodový „americký mírový plán“.
Dokument, který nastiňoval podmínky Moskvy pro ukončení války, předali Rusové vysoce postaveným americkým představitelům v polovině října po setkání Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě, tvrdí zdroje Reuters. Neoficiální dokument, v diplomatickém žargonu nazývaný „non-paper“, přitom obsahoval formulace, které ruská vláda předložila u jednacího stolu už dříve. Týká se to i ústupků, které Kyjev dlouhodobě odmítá, například postoupení významné části východoukrajinského území Moskvě.
Americké ministerstvo zahraničí ani ruské a ukrajinské velvyslanectví ve Washingtonu na žádost Reuters o komentář nereagovaly. Bílý dům se k neoficiálnímu dokumentu přímo nevyjádřil, ale odkázal na Trumpovy komentáře, že hledí s optimismem na pokrok s 28bodovým plánem.
Podle Reuters není jasné, proč a jak se Trumpova administrativa rozhodla opřít při tvorbě vlastního mírového plánu o ruský dokument. Někteří vysoce postavení činitelé, kteří plán viděli, včetně ministra zahraničí Marca Rubia, se domnívali, že některé ruské požadavky Ukrajinci pravděpodobně rovnou odmítnou, uvedly zdroje agentury.
Po předložení dokumentu si Rubio telefonoval se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, aby ho s ním projednal, uvedly zdroje Reuters. Tento týden v Ženevě pak Rubio před novináři bez dalších podrobností pouze připustil, že obdržel „četné písemné neoficiální dokumenty a podobné materiály“.
Od chvíle, kdy o plánu minulý týden jako první informoval server Axios, se mezi americkými vládními činiteli a zákonodárci šířila skepse. Mnozí z nich totiž považují tento plán za seznam ruských požadavků a nikoli za seriózní návrh, poznamenal Reuters. Trumpova administrativa přesto na Ukrajinu vyvinula tlak, když Kyjev varovala, že pokud dohodu nepodepíše, mohl by Washington omezit svou vojenskou pomoc.
Výsledný plán byl přinejmenším částečně koncipován při setkání Trumpova zetě Jareda Kushnera a zvláštního vyslance Stevea Witkoffa s Putinovým poradcem Kirillem Dmitrijevem v říjnu v Miami. O této schůzce vědělo jen málo lidí z amerického ministerstva zahraničí či Bílého domu, sdělily Reuters dva zdroje obeznámené s touto věcí.
Americký návrh, který nakonec zaskočil představitele v Evropě i ve Washingtonu, podnítil horečnou diplomatickou aktivitu v řadě zemí. Původní plán od té doby doznal dramatických změn: podle ABC News bylo po jednáních představitelů USA a Ukrajiny v Ženevě vypuštěno devět z původních 28 bodů.
Witkoff radil poradci Putina, jak má ruský prezident jednat s Trumpem
Americký vyslanec Steve Witkoff v říjnu radil poradci ruského prezidenta, jak má Vladimir Putin vést hovor s prezidentem USA Donaldem Trumpem o mírovém plánu pro Ukrajinu. Vyplývá to z přepisu hovoru s Putinovým poradcem pro zahraniční politiku Jurijem Ušakovem, o němž informuje agentura AP a který zveřejnila agentura Bloomberg. Bílý dům pravost přepisu nezpochybnil. Američtí zákonodárci z obou politických stran Witkoffa v souvislosti s únikem rozhovoru ostře kritizují a vyzývají k jeho odvolání z jednání o Ukrajině.
V hovoru ze 14. října Witkoff Ušakovovi mimo jiné radil, aby Putin pogratuloval Trumpovi za dojednání příměří v Pásmu Gazy. Dále měl Putin zdůraznit, že Rusko Trumpův plán pro Gazu podporuje, a že americký prezident je mužem míru. „V tu chvíli to bude opravdu dobrý hovor,“ řekl podle přepisu americký vyslanec.
Trump označil Witkoffův postup za standardní vyjednávání. „Musí to prodat Ukrajině a musí to prodat Rusku,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One. Dodal, že tak to dělají všichni, kteří chtějí docílit nějaké dohody. Trump Witkoffa posílá do Moskvy, kde se zvláštní zmocněnec s Putinem setká v příštím týdnu.
Jinak než Trump to vidí někteří američtí zákonodárci, kteří se k incidentu vyjádřili na sociální síti X. Podle republikánského kongresmana Dana Bacona je zřejmé, že Witkoff zcela straní Rusům, a měl by být zbaven funkce. „Nelze mu svěřit vedení těchto vyjednávání. Udělal by Ruskem placený agent méně než on? Měl by být propuštěn,“ napsal Bacon.
Jeho stranický kolega ve Sněmovně reprezentantů Brian Fitzpatrick situaci označil za vážný problém a vyzval ke skoncování s tajnými schůzkami. „Nechte ministra zahraničí Marka Rubia vykonávat svou práci spravedlivým a objektivním způsobem,“ napsal Fitzpatrick. Demokratický kongresman Ted Lieu Witkoffa nazval zrádcem. „Steve Witkoff má pracovat pro Spojené státy, ne pro Rusko,“ napsal Lieu.
Podle Kremlu je únik telefonních hovorů mezi představiteli USA a Ruska pokusem o zmaření mírových jednání o válce na Ukrajině. Podobně se vyjádřil i Ušakov, který na otázku ruského novináře, proč byl hovor zveřejněn, řekl, že se jedná o pokus překazit jednání s USA. „Je nepravděpodobné že se tak stalo za účelem zlepšení vztahů,“ uvedl ruský poradce pro zahraniční politiku.
Zveřejněn byl také hovor mezi Ušakovem a Putinovým poradcem pro Ukrajinu Kirillem Dmitrijevem, v němž se domlouvají, jak silně by měla Moskva tlačit na svou verzi mírového plánu. V rozhovoru Dmitrijev podle přepisu říká, že pošle ruský plán dál, ale dá najevo, že se jedná o neformální dokument. „Nechám je, ať si s tím naloží po svém,“ řekl Dmitrijev Ušakovovi. „Ale nemyslím si, že přijmou přesně naši verzi, ale alespoň se jí budou co nejvíce blížit,“ dodal.
Dmitrijev na sociálních sítích oznámil, že přepis jeho hovoru je falešný. Na síti X napsal, že čím blíže je mír, tím víc jsou váleční štváči zoufalejší.
Původní plán pro mír na Ukrajině počítal mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část území včetně oblastí, které Moskva nedokázala vojensky obsadit, a také s tím, že Kyjev početně omezí svou armádu maximálně na 600.000 vojáků či se zaváže, že nevstoupí do NATO.
Vícero evropských států považovalo původní 28bodový plán Spojených států na politické řešení války na Ukrajině za proruský. Po jednání amerických, ukrajinských a evropských činitelů mírový plán doznal značných změn, podrobnosti ale nejsou známé.