Aktualizace: 25.02.2024 08:10
Praha – Klesající ceny emisních povolenek by mohly krátkodobě snížit cenu energií pro odběratele, v případě dlouhodobého stavu by však zároveň mohly omezit investice do modernizace energetiky. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK. Hodnota emisních povolenek v posledních týdnech klesla k hodnotě kolem 53 eur za tunu vypuštěného oxidu uhličitého. V loňském roce cena atakovala hodnotu 100 eur za tunu.
Aktuální pokles ceny emisní povolenky je podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala z části příčinou a zároveň důsledkem zlevnění plynu. „Nízká cena plynu znamená méně spáleného uhlí a více plynu pro výrobu elektřiny. Na jednu megawatthodinu elektřiny z plynu je třeba o dost méně povolenky než na jednu megawatthodinu elektřiny z uhlí. Takže klesá cena povolenky,“ řekl. Samotná cena plynu se podle něj snižuje kvůli jeho dostatku na trhu a také poměrně teplé zimě.
Analytik XTB Jiří Tyleček vidí jako hlavní faktory nízké ceny povolenek zejména jejich vyšší než původně očekávanou nabídku, současný útlum průmyslové výroby a nízký ekonomický růst v Evropě a velmi teplou zimu. „Tyto faktory ale vnímám spíše jako krátkodobé,“ uvedl.
Podle Tylečka by nižší ceny povolenek mohly přinést úspory v nákladech za energie, a to v jednotkách procent. „Odhaduje se, že při výrobě jedné megawatthodiny elektřiny v Česku vznikne přibližně půl tuny oxidu uhličitého, což v dnešních cenách znamená přibližně 30 euro v aktuální ceně povolenek. Ještě na konci roku to bylo přibližně 40 euro. Průměrná domácnost spotřebuje okolo 3,5 megawatthodiny, takže teoretická úspora za toto období by mohla dosáhnout vyšších stovek korun ročně,“ popsal. Zároveň ale připomněl, že záleží, kdy a za jakou cenu daný producent povolenky nakoupil a jakou má cenovou politiku.
„Sama o sobě není tato sleva zásadní, ovšem v kombinaci s pádem cen elektřiny by už úspory pro domácnosti mohly v tomto roce dosáhnout až několika tisíců korun,“ dodal Tyleček.
Analytici ovšem upozorňují i na možný dopad v podobě omezení zdrojů na nové stavby, protože jednou z funkcí emisních povolenek je tlačit na zavádění šetrnějších zdrojů. Dohnal v této souvislosti připomněl, že nízká cena povolenky je špatnou zprávou pro rentabilitu každého nového zdroje elektřiny, ať už z jádra, obnovitelných zdrojů nebo jiných. Dalším důsledkem mohou být nižší výnosy do modernizačního fondu, ze kterého jsou financovány nové obnovitelné zdroje energie.
Možnost nižší motivace k stavbě ekologičtějších zdrojů energie připustil i Tyleček. „Nicméně energetika je kolos, který se možná v průběhu let mírně natáčí tržním směrem, ale rozhodně není schopna reagovat na krátkodobé výkyvy. Investice do zelených zdrojů energie jsou dlouhodobé a pouze v případě dlouhodobě nízké ceny povolenek by mohly být určitým způsobem ovlivněny. Osobně ale nevěřím, že bychom nyní měli před sebou dlouhé období nízkých cen povolenek,“ dodal.
