Aktual.: 10.07.2025 17:04
Praha – Začátek obchodování s termínovanými kontrakty na emisní povolenky pro domácnosti na lipské burze EEX naznačuje budoucí výrazné zvyšování cen energetických komodit a pohonných hmot, uvedli analytici, které dnes ČTK oslovila. Jiní však míní, že zatím to pro budoucí vývoj cen v ČR neznamená nic, protože Evropská komise má v ruce možnosti, aby určila cenu emisní povolenky v roce 2027.
Ekonomický deník ve středu napsal, že cenový limit 45 eur (zhruba 1110 korun) dohodnutý státy Evropské unie nefunguje a účastníci obchodování ho neberou vážně. Výsledkem prvních obchodních dnů v Lipsku je vysoká cena – konkrétně 77 eur (asi 1900 korun) za tunu emisí, uvedl web. S budoucí hodnotou emisních povolenek EU ETS 2 se už od května obchoduje také na další energetické burze ICE. Zde je cena kontraktu podobná, ve středu byla 76,4 eura (zhruba 1880 korun).
„Data z prvních dnů obchodování s termínovými kontrakty nelze brát úplně doslova, jelikož zatím jde o velmi mělký a specifický trh. Indikativně ovšem zhruba odpovídají předpokladům, že by se cena povolenky mohla ve výsledku ustálit poblíž 70 eur za tunu. To by odpovídalo zdražení pohonných hmot o zhruba čtyři Kč na litr, zemní plyn by pak mohl podražit o přibližně 350 Kč za MWh, uhlí kolem 500 Kč za 100 kg,“ řekl dnes ČTK analytik Investiky Vít Hradil.
Zavedení systému obchodování emisních povolenek pro domácnosti se bude nepřímo promítat i do cen pohonných hmot využívaných právě domácnostmi, doplnil analytik Bidli Petr Špirit. Velice pravděpodobně podle něj povede k navyšování cen energetických komodit. „A to zejména u cen benzinu a nafty a potažmo i u cen plynu. Ale až po nějaké době můžeme v praxi vyhodnotit, jaký bude mít tento nový evropský systém na ceny konkrétní dopad,“ dodal.
Cena povolenky kolem 80 eur například znamená zdražení pohonných hmot v ČR o téměř šest Kč na litr, upozornil analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Cena povolenky pro domácnosti bude přitom podle něj muset být ještě několikanásobně vyšší, mají-li být plněny dílčí cíle Green Dealu EU. Připomněl, že podle letošní dubnové studie Univerzity v Kolíně nad Rýnem, pokud bude cena povolenky pro domácnosti před rokem 2030 nižší než 250 eur, závazné dílčí cíle Green Dealu, jako je Fit for 55, nebudou plněny.
Analytik Natlandu Petr Bartoň míní, že zatím jde jen o nástroj pro velice netrpělivé obchodníky s energiemi, kteří si chtějí zajistit část budoucích povolenek za pevnou cenu. Není přitom podle něho jasné, jestli skutečná cena v době 2027 bude vyšší nebo nižší než současné ceny, za které firmy budoucí povolenky kupují nebo prodávají. Upozornil, že pokud bude cena příliš vysoká, může komise dát v roce 2027 na prodej více povolenek, čímž sníží jejich cenu. „Do roku 2027 ještě zbývá mnoho času pro politické tlaky na změnu systému, které již probublávají z mnoha členských zemí. Vývoj ceny těchto budoucích povolenek tak bude spíše barometrem vývoje těchto tlaků,“ podotkl Bartoň.
„Teoreticky je pochopitelně možné, že z politické vůle dojde k úpravám, nicméně v tuto chvíli to nepovažuji za pravděpodobné. Zdražení fosilních paliv jejich uživatelům je totiž smyslem celého tohoto projektu, nikoliv vedlejším efektem,“ poznamenal Hradil. Ruku v ruce s ním podle něj půjde částečná kompenzace jeho dopadů prostřednictvím dotací.
Česko proto začátkem července zaslalo Evropské komisi požadavky na změnu obchodování s emisními povolenkami s označením ETS2 v dopravě a vytápění budov. Dokument podepsalo podle ministerstva životního prostředí (MŽP) dalších 17 států EU. Žádají například pravidelné zveřejňování informací o tempu zavádění obnovitelných zdrojů nebo nastavení mechanismu, který by omezil výkyvy cen povolenek. Pro český návrh na zrušení či odsunutí systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2 se však nepodařilo v EU dojednat dostatečnou podporu.
Uvedené státy chtějí, aby byly ceny emisních povolenek předvídatelné. Jedním z pěti bodů dokumentu je proto i včasné zahájení aukcí v roce 2026, což by podle MŽP snížilo nejistotu ohledně cen v roce 2027. Dále státy žádají posílení a zefektivnění nástroje na stabilizaci trhu (MSR).
„Na trh by tak mělo být možné umístit více povolenek, než s kolika se dnes počítá. A zároveň by byla možnost uvolnit povolenky navíc kdykoli v případě potřeby, nejen jednou za rok. Cílem je také posílení prahu pro cenu povolenky na 45 eur, nad jehož hranicí se na trh uvolní další povolenky tak, aby se cena snížila,“ uvedl tehdy ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Podle států by se měl zároveň vytvořit mechanismus, který by zajistil, aby se na konci emisního období 2030-2033 cena povolenky nezvýšila a zůstala stabilní. Kromě změny mechanismu MSR státy požadují změnu části směrnice o systému povolenek ETS, která stanovuje podmínky pro uvolnění povolenek na trh a jejich počet.
V současnosti v EU již funguje systém povolenek ETS, který se vztahuje na elektrárny a průmyslové podniky produkující skleníkové plyny. Každá povolenka umožňuje vypustit do ovzduší jednu tunu oxidu uhličitého (CO2), případně ekvivalentní množství jiného plynu. Výnosy z jejich prodeje mají členské státy EU využívat na opatření na ochranu klimatu.
