Analytici: Pokles důvěry v ekonomiku zrcadlí obavy z cen v energetice

„Říjnová data vyznívají nečekaně pesimisticky. Mírné zhoršení nálady spotřebitelů se dalo očekávat a patrně souvisí hlavně se zdražováním energetických komodit v důsledku války v Íránu. Důvěra podnikatelů je nejslabší od října roku 2024,“ uvedl analytik Investiky Vít Hradil. Za poklesem jejich důvěry podle něj dominantně stojí skokové zhoršení nálady v průmyslu, který výrazně zredukoval svá očekávání ohledně blízké budoucnosti. Nově počítá s nižšími objemy výroby, horší celkovou ekonomickou situací, slabší poptávkou a naopak s vyššími cenami.

Růstové vyhlídky české ekonomiky se v návaznosti na pokles důvěry v posledních měsících dále mírně zhoršují, doplnil analytik společnosti CitFin Miroslav Novák. Pravděpodobnost rychlejšího růstu inflace se podle něj zvyšuje. Riziko představuje především růst cen energetických komodit a případné postupné utlumování spotřebitelského apetitu českých domácností v návaznosti na vyšší náklady, podotkl.

Jde již o třetí pokles důvěry v řadě, připomněl analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Zvláště znepokojivý je výrazný propad důvěry v průmyslu. V říjnu byl sentiment průmyslníků nejhorší od dubna 2025, kdy se do něj promítla tehdy nově zavedená takzvaná reciproční cla amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nyní českou ekonomiku stále silněji svírá kombinace nedostatečné poptávky a rostoucích nákladů, především těch energetických. A situace se může ještě podstatně zhoršit, dodal.

Říjnový pokles souhrnného indikátoru partnera poradenské skupiny Moore CR Petra Kymličku nepřekvapil. Inflace se v září vrátila na 2,5 procenta, pohonné hmoty byly meziročně dražší o 37,5 procenta a trh se připravuje na to, že centrální banka v listopadu zvýší úrokové sazby. K tomu se přidává nová nervozita kolem Blízkého východu, ropa Brent se v závěru října vyšplhala na pětiměsíční maximum, připomněl.

Důvěra spotřebitelů se však zatím udržela nad dlouhodobým průměrem, uvedla analytička Komerční banky Jana Steckerová. Spotřebitelé se podle ní obávají především zhoršení ekonomické situace v příštích 12 měsících, naopak o něco menší mají obavy o vývoj své finanční situace. Drahá ropa a problémy v dodavatelských řetězcích se odrazily na výrazném propadu důvěry mezi podnikateli v průmyslu.

Firmy netrápí jen samotná výše daní, ale především nejistota, jaká pravidla budou platit za několik měsíců, míní daňová poradkyně z KODAP City Miroslava Tomášková. Typickým příkladem je podle ní připravovaná podoba elektronické evidence tržeb (EET), u níž podnikatelé potřebují včas znát rozsah povinností, výjimky i technické požadavky. Vedle EET firmy nejvíce řeší růst cen energií, pohonných hmot a práce, poznamenala.

Důvěra v ekonomiku v ČR v říjnu klesla, snížila se u podnikatelů i spotřebitelů

Důvěra v českou ekonomiku letos v říjnu meziměsíčně klesla o 1,6 bodu na 97,9 bodu, nižší byla naposledy loni v dubnu. Data dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V říjnu se oproti září snížila důvěra u podnikatelů i spotřebitelů, stejně jako v meziročním srovnání.

Důvěra podnikatelů meziměsíčně klesla o 1,8 bodu na 96,6 bodu. „Sentiment mezi podnikateli se v říjnu zhoršil zejména v průmyslu. Podnikatele významně omezuje především nedostatečná poptávka, ale také jiné bariéry související převážně s aktuální geopolitickou situací, které mají za následek prudce rostoucí ceny vstupů včetně energií a pohonných hmot,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

V průmyslu se důvěra snížila o 5,6 bodu, v obchodě klesla o 1,7 bodu a ve stavebnictví o 0,6 bodu. V říjnu se důvěra podnikatelů v ekonomiku zvýšila pouze ve vybraných odvětvích služeb, a to o dva body.

Mezi spotřebiteli se důvěra v ekonomiku meziměsíčně snížila o 0,8 bodu na hodnotu 104,3. „Z aktuálních výsledků průzkumu vyplývá, že se domácnosti do budoucna více obávají zhoršení celkové hospodářské situace v Česku i své vlastní finanční situace,“ sdělila Anastasija Neradová z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Přibližně 26 procent vybraných domácností podle statistiků uvedlo, že sotva vyjdou se svými finančními prostředky. Přes šest procent si musí vypomáhat vlastními úsporami a necelá čtyři procenta si na provoz domácnosti musí půjčovat. „Na druhé straně přibližně 62 procent dotazovaných domácností uvádí, že nějaké finanční prostředky z větší či menší části měsíčně uspoří. Počet respondentů, kteří neplánují v příštích 12 měsících pořizovat velké nákupy, se snížil,“ sdělil ČSÚ. Obavy spotřebitelů z růstu cen se meziměsíčně zvýšily, obavy z dalšího růstu nezaměstnanosti zůstaly na stejné úrovni jako v září.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}