Aktual.: 24.02.2025 10:35
Berlín/Praha – Rozdílné programy a protichůdné sliby stran pravděpodobné budoucí německé vládní koalice – konzervativní CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) – podle ekonomů tlumí naději na skutečný restart německé ekonomiky. Vzhledem k odporu CDU/CSU ke zvyšování daní a odmítání škrtů v sociální oblasti ze strany SPD je pravděpodobné zvyšování deficitů veřejných financí. To ale může narazit na takzvanou dluhovou brzdu, k jejíž změně je potřeba dvoutřetinová ústavní většina, a tedy hlasy Zelených a Levice. Německo je největší ekonomikou EU a také hlavním obchodním partnerem České republiky.
„Budoucí koalice se pravděpodobně shodne na zvýšení financí na infrastrukturu. To by bylo dobré pro podniky. Potenciální koaliční strany však mají odlišné názory na mnoho dalších oblastí hospodářské politiky – například na daňovou, sociální a klimatickou politiku. To tlumí vyhlídky na skutečný restart hospodářské politiky, který by byl po pěti letech stagnace naléhavě potřebný,“ domnívá se ekonomka Franziska Palmasová ze společnosti Capital Economics.
„Ve zkratce, obnova velké koalice by mohla přinést snížení daní pro domácnosti a podniky bez škrtů v sociálních výdajích, stejně jako určitou deregulaci. Reforma důchodového systému se jeví jako velmi nepravděpodobná. Největším problémem bude financování jakýchkoli nových plánů. Připomeňme, že CDU/CSU v kampani představila plány s výraznou absencí financování,“ napsal v komentáři německý ekonom Carsten Brzeski z banky ING. Podle studie institutu Ifo v předvolebních plánech CDU/CSU chybělo financování v objemu 87 až 96 miliard eur (2,2 až 2,4 bilionu Kč).
Nejasná je budoucnost takzvané dluhové brzdy, která omezuje deficit na 0,35 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Je zakotvena v ústavě, k jejíž změně je nutná dvoutřetinová většina ve Spolkovém sněmu. Vítězná CDU/CSU dlouhodobě prosazovala zachování a dodržování tohoto pravidla.
„Vždy jsme ale tušili, že CDU/CSU po volbách svůj postoj k dluhové brzdě přehodnotí. S Levicí a Zelenými by nyní v parlamentu dokonce existovala dvoutřetinová většina,“ dodal Brzeski.
Agentura Reuters na druhé straně upozornila, že Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za krajně pravicovou, a postkomunistická Levice mají dohromady sílu jakékoliv změny ústavy blokovat. „Levice může být otevřená změnám, ale ne těm, které jsou zaměřeny na výdaje na obranu,“ dodal Reuters.
Lídr vítězné unie Friedrich Merz volá po osamostatnění Evropy tváří v tvář náznakům administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, že by Spojené státy v budoucnu nemusely pomáhat s obranou evropského kontinentu. Trump navíc dlouhodobě volá po tom, aby země NATO zvýšily výdaje na obranu na pět procent HDP, což by v případě Německa rovněž nemuselo být kompatibilní s dluhovou brzdou v aktuální podobě.
K rychlému jednání a nalezení společné vize pro německou ekonomiku politiky vyzval německý svaz automobilového průmyslu VDA. „Tato země si nemůže dovolit zůstat stát na místě. Silný a jednotný hlas Německa v Evropě je stejně nezbytný, jako jsou nezbytné reformy v Německu – a vzhledem k mnoha geopolitickým a hospodářským problémům je nutný co nejdříve,“ řekla prezidentka svazu Hildegard Müllerová.
„Pro českou ekonomiku bude zásadní, jak rychle se v Berlíně podaří sestavit stabilní vládu a jaký směr fiskální politiky nový kabinet zvolí. Pokud by jednání uvázla na mrtvém bodě, rizika pro hospodářský růst i stabilitu koruny by vzrostla,“ sdělil ČTK analytik Petr Lajsek ze společnosti Purple Trading. „Naopak rychlá dohoda a jasná hospodářská strategie by mohly vytvořit příležitosti pro český export a podpořit pozitivní sentiment na regionálních trzích,“ dodal.
