Aktual.: 20.01.2025 20:55
Praha – Avizované kroky Donalda Trumpa, které nový americký prezident ohlásil při své dnešní inauguraci, zřejmě zvýší ekonomický tlak na Evropu, zároveň však nezavírají dveře pro budoucí obchodní jednání. Myslí si to ekonomové oslovení ČTK. Největší dopady očekávají v tzv. zelené politice, v níž EU podle nich ztratí svého hlavního spojence, což může vést k tlaku na přehodnocení evropského Green Dealu. Naopak od Trumpovy podpory těžby očekávají snížení cen energií po celém světě.
Trump při oznámení svých ekonomických úmyslů dostál podle analytiků své pověsti pragmatika, který cílí především na hmatatelný profit. „Evropa si tedy nemůže oddychnout, že by po inauguraci Trump zkrotl a zacházel s ní v rukavičkách. Zároveň ovšem nezaznělo nic, čím by Evropě zavíral dveře k jednání,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.
Jedním z hlavních ekonomických slibů nového amerického prezidenta bylo podle analytiků ukončení tzv. zelené politiky a s tím spojené podpory elektromobility. „EU tak ve své zelené snaze přišla o velkého spojence. Je otázkou, jak dlouho zvládne evropský establishment dále tlačit zelené regulace, které sice v řadě oblastech pomáhají chránit životní prostředí, ale v jiných výrazně brzdí ekonomický růst,“ upozornil hlavním ekonom XTB Pavel Peterka. Podle Hradila je odklon od environmentální politiky očekávaný. Ve výsledků by to mohlo zhoršit konkurenceschopnost Evropy, která v regulacích pravděpodobně bude pokračovat,“ míní Hradil.
Analytici také poukázali na Trumpovu podporu těžby, zejména pak ropy a plynu. „Podporou těžby chce snížit ceny energií a potlačit tak inflaci v USA. Chce podpořit vývoz americké energie do všech koutů světa a posílit tak americkou ekonomiku,“ řekl ČTK Peterka. Podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala chce Trump zvýšením těžby snižovat ceny energií v USA i v zahraničí. „Tady bych věřil v reálnost a nižší ceny energií i v EU a inkaso Ruska,“ podotkl. Hradil upozornil, že zvýšení těžby by sice opravdu mohlo tlačit ceny energií dolů, celkový pokles ale bude podle něj omezován státními nákupy do strategických rezerv, které mají být pod taktovkou Trumpa nejvyšší v historii.
Dalším pilířem ekonomické politiky Trumpa by měla být změna obchodní politiky. Podle Peterky tím narážel na zavedení dříve avizovaných cel. „Prvním účelem bude zvýšení příjmů veřejných rozpočtů a druhým pak páka pro vyjednávání se zahraničím,“ řekl Peterka. Analytik Natlandu Petr Bartoň ovšem upozornil na to, že Trump žádná konkrétní cla, natož plošná, neuvedl. „Kdyby je bral jako prvořadou agendu, jistě by něco konkrétního zmínil,“ řekl Bartoň. Podle něj je tak o něco méně pravděpodobné, že na Evropu okamžitě vyhlásí plošná cla, aniž by si za jejich neuvalení od Evropy něco „koupil“. Bartoň zároveň zpochybnil tezi, že by cla vedly ke zbohatnutí Američanů. „Cla vždy nejvíce dopadnou na občany té země, která je uvaluje. Protože jim napřímo zvýší ceny,“ vysvětlil Bartoň.
Bartoň také poukázal na Trumpův slib na snížení inflace, což podle něj může mít důsledky i pro ČR, zvláště v jejím volebním roce. „Prezident totiž pojmenoval dva viníky americké zvýšené inflace. Vedle zvýšených cen energií také jasně uvedl, co ekonomové vědí a politici se o to přesto hádají: že za inflaci může také vládní deficitní utrácení. V Česku se v předvolební kampani budou jistě strany hádat o to, nakolik za inflaci může také vládní utrácení a největší deficity v dějinách v závěru té předchozí vlády,“ podotkl.
Nový americký prezident dále prohlásil, že bude chtít převzít kontrolu nad Panamským průplavem. Podle Dohnala lze z tohoto kroku očekávat možné dočasné poškození světového obchodu. Podle něj bude mít formu dodatečné inflace.
Kromě ohlášených kroků Dohnala také zaujalo, že na inauguraci byli z amerických podnikatelských špiček v první řadě jen zástupci globálních technologických firem. V této souvislosti poukázal na to, že Evropa má výrazně větší šanci USA dohnat v technologické dominanci než v energeticky náročných odvětvích.
