Aktual.: 13.04.2025 07:41
Praha – Americká cla mohou zpomalit český hospodářský růst, není ale pravděpodobné, že by způsobila také rychlejší růst spotřebitelských cen. Riziko takzvané stagflace, tedy hospodářské stagnace za zvýšené inflace, panuje především ve Spojených státech. Vyplývá to z analýzy společnosti Purple Trading, kterou má ČTK k dispozici. Za nízké považuje riziko inflace v Česku kvůli americkým clům i ministerstvo financí.
„Celní války by měly primárně efekt na ekonomický růst. Výrazně můžou zpomalit světový obchod a poškodit exportně orientované ekonomiky, jako je ta česká. Nejvíce by byla zasažena průmyslová výroba, zvláště automobilový sektor napojený na Německo,“ řekl ČTK analytik Purple Trading Petr Lajsek.
Z hlediska inflace by byl podle Lajska dopad omezenější. „Stále relativně silná koruna a slabší globální poptávka by naopak mohly působit protiinflačně. Česká národní banka by v takovém scénáři mohla být pod menším tlakem na zvyšování sazeb. Spíše by tak naopak mohla pokračovat v uvolňování měnové politiky a stimulovat tak ekonomiku,“ dodal Lajsek.
Také podle ministerstva financí a dalších ekonomických odborníků je riziko zrychlení české inflace kvůli americkým clům nízké. Analytik ČSOB Dominik Rusinko upozornil, že vývoj českých spotřebitelských cen může ovlivnit i přesměrování čínského zboží na evropský trh, neboť čínský vývoz zatížily USA výrazně vyššími cly než vývoz z ostatních zemí světa. „V případě Česka by se dezinflační tlaky projevily zejména v cenách zboží. Ty již nyní rostou jen velmi pozvolna, v únoru meziročně o pouhých 0,6 procenta. Reorientace čínských exportů by tak mohla ceny zboží poslat až do deflace,“ upozornil.
Podle Lajska je scénář stagflace nepravděpodobný v celé Evropské unii, protože inflace se zdá být na ústupu. „Inflace za březen v eurozóně dosáhla na 2,2 procenta a do konce roku by měla dále klesat. Evropská centrální banka se tak může soustředit na ekonomický růst,“ uvedl.
Stagflace naproti tomu může podle analýzy hrozit Spojeným státům. „Celní válka (amerického prezidenta) Donalda Trumpa akutně hrozí dalším zvýšením inflace. V základu jsou totiž cla jen další daní pro americké spotřebitele. Zboží ze zahraničí pro ně bude dražší, hrozí také, že i domácí společnosti zvýší své ceny díky omezené konkurenci. Výrazný přesun výroby do USA asi nehrozí, pokud by však nastal, tak produkty vyráběné na domácím trhu mohou být ještě dražší,“ podotkl Lajsek.
Zároveň upozornil, že americká centrální banka snížila odhad letošního hospodářského růstu USA na 1,7 procenta z dřívějších 2,1 procenta. „Realita může být mnohem horší. HDP nemusí růst ani o jedno procento a inflace se může usadit nad třemi procenty. Fed tak nyní balancuje mezi bojem s vysokou inflací a slabým ekonomickým růstem. Trhy již ukázaly, že dokáží překousnout vyšší inflaci, pokud bude silný ekonomický růst. V USA však reálně hrozí stagflace, tedy vyšší inflace a nulový růst ekonomiky,“ konstatoval Lajsek.