Aktual.: 27.07.2026 17:22
Praha – Letošní sucho v Evropě vlivem klimatické změny zesílilo. Přestože srážky výrazněji neubývají, vyšší teploty zásadně zvyšují výpar vody z krajiny a prohlubují dopady sucha. Oteplující se atmosféra je totiž žíznivější a urychluje vysychání půdy, vegetace i vodních toků. Vyplývá to z analýzy vědců z iniciativy World Weather Attribution (WWA), na které spolupracovala i Česká zemědělská univerzita (ČZU). Informovala o tom v tiskové zprávě. Vědci zkoumali srážky, půdní vláhu a schopnost atmosféry odpařovat vodu.
Přestože v dlouhodobém vývoji nedochází k výraznějším změnám srážek, roste podle hydrologa Oldřicha Rakovce z Fakulty životního prostředí ČZU, který na analýze spolupracoval, tzv. výparná poptávka atmosféry v důsledku oteplování, a s ní i riziko a intenzita půdního sucha.
„Stejné množství deště dnes nemusí znamenat stejné množství vody dostupné v půdě a řekách jako před několika desetiletími. Pro Česko je toto zvlášť důležité, protože leží na evropském rozvodí, naprostá většina vody od nás odtéká a jsme závislí především na srážkách, které spadnou přímo na našem území,“ uvedl Rakovec.
Jako příklad uvádí studie průměrný průtok řeky Labe v Děčíně, který byl podle hydrologické simulace mezi dubnem a červnem v letošním roce nejnižší od roku 1950. Obdobný vývoj během celého období od března do června potvrzují také pozorování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a situační zprávy Povodí Labe.
Nízké průtoky podle Rakovce omezují ponor a přepravní kapacitu lodí a současně zvyšují tlak na říční ekosystémy, především kvůli rychlejšímu oteplování vody a menšímu množství rozpuštěného kyslíku v ní. Česko má sice podle hydrologa výhodu v podobě vybudovaných nádrží, zejména vltavské kaskády, které pomáhají udržovat průtoky a zvyšují bezpečnost zásobování vodou, nejsou ale nevyčerpatelné.
„Současně je proto potřeba obnovovat mokřady a říční nivy, zlepšovat vsakování vody do půdy a šetrněji hospodařit v krajině,“ doplnil Rakovec. Vlhčí půda a zdravá vegetace podle hydrologa navíc podporují i výparné ochlazování, a mohou proto místně zmírňovat i dopady vln veder.
Z analýzy vyplývá, že zemědělské sucho zapříčiněné nedostatkem vláhy v půdě, je v západní Evropě kvůli klimatické změně přibližně pětkrát pravděpodobnější než v podnebí o 1,4 stupně Celsia chladnějším, tedy bez vlivu člověka v předindustriálním období. Ve východní Evropě, kde srážkový deficit trvá už půl roku, je podobné sucho pravděpodobnější až jedenáctkrát. Hlavní příčinou je přitom horko, ne nedostatek deště.
Srážkový deficit podobný letošnímu by před desítkami let vedl jen k mírnému suchu, dnes má ale kvůli výraznějšímu odpařování za následek mnohem vážnější sucho. Francie v jeho důsledku například hlásí nejhorší úrodu kukuřice za posledních 50 let, Rumunsko od roku 2019 kvůli opakovaným suchům přišlo o více než milion hektarů plodin.
WWA je mezinárodní vědecká iniciativa, která zkoumá vliv klimatických změn na konkrétní extrémní projevy počasí. Působí v ní například americká Princetonova univerzita nebo Klimatické centrum Červeného kříže. Čeští vědci se do její činnosti zapojují spoluprací na konkrétních studiích.
Česko čeká v následujících dnech další vlna veder. Od úterý meteorologové předpovídají tropické třicítky, od čtvrtka se budou teploty blížit 40 stupňům Celsia, vyplývá z předpovědi na webu ČHMÚ.
Zemi zasáhla velká vlna veder už na konci června. V neděli 28. června padl dosavadní nejvyšší teplotní rekord, kdy bylo v Doksanech na Litoměřicku naměřeno 41,9 stupně Celsia.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}