Aktual.: 11.10.2026 07:36
Praha – První kolo senátních voleb letos po šesti letech opět vyhráli Starostové. Pět kandidátů z různých stran bylo zvoleno senátory už v prvním kole, čímž se vyrovnal předloňský rekord. O zbývajících 22 senátorech a senátorkách se rozhodne zkraje příštího víkendu ve finálových duelech. Účast v prvním kole senátních voleb přesáhla v průměru 43 procent a je druhá nejvyšší. Vyplývá to z konečných výsledků hlasování, které dnes byly zveřejněny na volebním webu.
Za Starosty se prosadilo všech 14 jejich kandidátů, přičemž dva – Jan Sobotka a opakovaně Zbyněk Linhart – získali mandát už v úvodním kole. Z 24 kandidátů ANO postoupilo do finále 13, ze 14 adeptů ODS pak devět.
Dařilo se i lidovcům a TOP 09. Z pěti kandidátů KDU-ČSL byl zvolen předseda strany Jan Grolich a další dva mají stejnou možnost ve druhém kole. Podobně za TOP 09 se staronovým senátorem stal Jan Grulich a další z jeho dvou kolegů má šanci ho napodobit ve druhém kole. Z ostatních stran a hnutí dosáhl na opětovné zvolení senátorem už v prvním kole jen Tomáš Fiala (Naše Česko, dříve ODS). Piráti a SEN 21 mají po jednom želízku v ohni.
Křeslo v letošních senátních volbách obhajovalo 24 z 27 senátorů, jejichž dosavadní mandát skončil v sobotu. V prvním kole se jeho obnovení podařilo čtyřem dosavadním členům horní parlamentní komory, přičemž Linhartovi opětovně, a do finále postoupilo dalších 15. Pět senátorů tak definitivně skončilo.
Konečné výsledky hlasování v senátních volbách byly s ohledem na komplikovanější sčítání hlasů v souběžných komunálních volbách zveřejněny až dnes ráno. Nejdéle se čekalo na výsledky z Brna a z Prahy.
Závěry obou voleb v pondělí projedná Státní volební komise. V úterý by pak měly být vyhlášeny ve Sbírce zákonů jak výsledky obecních voleb, tak výsledky z Děčínska, Strakonicka, Rychnovska, Trutnovska a Vyškovska, kde si už své nové či staronové senátory lidé zvolili. Od středy 14. října do pátku 23. října by pak plynula desetidenní lhůta, v níž by bylo možné hlasování a jeho výsledky v těchto obvodech zpochybnit u Nejvyššího správního soudu.
Nejvíce hlasů v prvním kole senátních voleb dostal letos Grolich na Vyškovsku
Nejvíce hlasů ze kandidátů v prvním kole letošních senátních voleb dostal jihomoravský hejtman a předseda a nový senátor KDU-ČSL Jan Grolich na Vyškovsku, kde byla také nejvyšší účast. Nejmenší byla na Karvinsku, kde naopak k postupu do finále stačilo starostce Orlové Lence Brzyszkowské (ANO) a prezidentovi Sborového studia Permoník Petru Kazíkovi (za Osobnosti pro kraj) řádově jen několik tisíc hlasů.
Grolich vyhrál volby se ziskem 37.071 hlasů, tedy 63,35 procenta. Brzyszkowská postoupila do závěrečného duelu díky 8009 hlasům (33,62 procenta) a Kazík díky 3411 hlasům, což představovalo jen 14,32 procenta. Procentně stačilo nejméně hlasů na postup do finále z prvního místa bývalému ministru Martinu Dvořákovi (STAN) na Hradecku – jen 25,13 procenta.
Na Vyškovsku přišlo k senátním volbám 52,4 procenta voličů, na Karvinsku jen 29,51 procenta.
Nejvíce hlasů z vyřazených kandidátů dostala Grolichova vyzývatelka, zdravotní sestra Petra Absolonová (ANO), a to 17.553. Podobně poslanci ANO Petru Sadovskému nestačili ani 17.321 hlasů k tomu, aby zmařil znovuzvolení Jana Grulicha (TOP 09) senátorem za Rychnovsko.
Rektor Michael Kohajda (KDU-ČSL) z nepostupujících kandidátů obdržel nejvíce hlasů – 11.972, tedy 28,44 procenta. To by mu přitom stačilo na vítězství v úvodním kole například i na Hradecku nebo Žďársku. Naopak nejméně hlasů z poražených adeptů dostal stavař a kandidát České suverenity sociální demokracie Radek Iwoniak v Ostravě. Hlasovalo pro něj 206 lidí, což představovalo 0,62 procenta hlasů.
Do druhého kola senátních voleb postupuje 11 žen
Do druhého kola letošních senátních voleb postupuje 11 žen, o šest více než při poslední obměně horní komory před dvěma lety a o pět více než v roce 2020. Senátorský mandát z té doby letos obhajují ve volebním finále Adéla Sucharda Šípová z klubu SEN 21 a Pirátů na Kladensku a Helena Pešatová z klubu Starostů na Frýdecko-Místecku. Zvolení kterékoli z kandidujících žen není letos jisté. Ženské finále se neuskuteční ani jedno.
Ženy tvoří čtvrtinu senátních finalistů. Voliči vyberou příští týden svého zástupce v horní parlamentní komoře ve 22 obvodech, senátorských adeptů je tedy celkem 44. V dalších pěti obvodech uspěli kandidáti už v prvním kole, přičemž jde výhradně o muže. V těchto obvodech se o místo v horní parlamentní komoře ucházely celkem čtyři ženy.
Na zvolení senátorkou mají šanci Sandra Tsoukernik na Chebsku, Lucie Kantorová na Plzeňsku, Barbora Daňhová na Příbramsku, Jitka Volfová na Českolipsku, Andrea Brzobohatá na Kolínsku, Lucie Baránková Vilamová v obvodu Ostrava-město a Lenka Brzyszkowská na Karvinsku. Všechny jsou senátními adeptkami hnutí ANO. Dvě uchazečky bude mít ve druhém kole ODS v podobě Zuzany Ceralové Petrofové na Královéhradecku a Dagmar Peckové v Praze 9.
Před dvěma lety figurovalo ve druhém kole senátních voleb pět žen. Kandidátka ANO Jana Mračková Vildumetzová získala na Karlovarsku mandát už v prvním kole. V roce 2020 postoupilo do senátního finále šest žen.
Letošních senátních voleb se účastnilo celkem 154 kandidátů. Z nich bylo 34 žen, tedy 22 procent.
Po senátních volbách před dvěma lety zasedalo v horní komoře 17 senátorek, což byl dosud nejvyšší počet. Ženy tvořily 21 procent všech senátorů. Protože funkční obdobní už skončilo, plnoprávných senátorů je nyní 54. Mezi nimi je 13 žen, tedy 24 procent.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}