Aktual.: 27.01.2026 13:54
Praha – Lidé se zkušeností s bezdomovectvím umírají v průměru o 16 let dřív než ostatní obyvatelé Česka. Život zhruba každého sedmého člověka, který byl někdy bez bydlení, končí přímo na ulici či venku ve veřejném prostoru. Příčinám úmrtí se dá často předcházet. Ukázala to analýza úmrtí, jejíž výsledky dnes představili autoři z Platformy pro sociální bydlení. Podle zástupců Armády spásy či Charity ČR je řešením fungující systém dávek, sociální služby i dostupné bydlení. Poukazují na to, že prevence je levnější než náklady na zahlazení následků a ztráty.
„Je podstatné upozornit na to, že lidé bez domova či se zkušeností s bezdomovectvím umírají předčasně a zbytečně. Pokud by měli bydlení a nějakou podporu nejen sociálních služeb a zdravotnictví, ale i od společnosti, tak by se dožívali o 16 i 20 let déle. To, že to ignorujeme a jsme lhostejní, nás stojí jako společnost hodně. Nejen ztráty na lidských životech, ale bezdomovectví je pro společnost velmi drahé,“ řekla ČTK šéfka Platformy pro sociální bydlení Barbora Bírová.
Autoři vycházeli z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) z let 2010 až 2022. Využili údaje o 6282 zemřelých s diagnózou Z59 či Z59.1 pro pacienty, kteří aspoň jednou v životě měli zkušenost s bezdomovectvím a nedostatečným bydlením. Celkem tento kód získalo 14.449 osob. Dodatečně se analytici pak zaměřili i na situaci v letech 2023 a 2024. Zaznamenali dalších 1447 úmrtí. Údaje jsou spíš minimální, jejich evidování a přidělování kódu není úplně systematické, podotkl analytik platformy Dmitrii Shabalin.
Celkem 87 procent sledovaných byli muži, 13 procent ženy. Na podchlazení umírají lidé se zkušeností s bezdomovectvím 34krát častěji. Častější jsou nemoci jater a žaludku kvůli stravě a alkoholu, dýchacích cest kvůli zápalu plic a infekcím i psychiatrické příčiny. Alkohol byl přímo za 12 procenty úmrtí, v Česku jinak může za necelá dvě procenta. V průměru žijí lidé s diagnózou Z59 o 16 let méně. V Praze umírají dřív průměrně o 21 let. Na ulici či venku zemřelo 13,5 procenta sledovaných. Mezi lidmi do 45 let to byl pak každý čtvrtý. Rizikovější jsou podzim a zima.
„Pracujeme s daty, která má stát dlouhodobě k dispozici. Chtěli jsme téma otevřít a ministerstvům práce a zdravotnictví ukázat, že je tu problém, který výrazně zkracuje život. Kdyby tu bylo nějaké takové onemocnění, které takto výrazně život zkracuje, byla by každý týden tiskovka a považovalo by se to za epidemii. Tady se to přehlíží,“ uvedl Petr Schovánek z platformy. Podotkl, že letos zemřelo kvůli bezdomovectví a mrazu víc lidí než po tornádu na Moravě či předloňských povodních.
Podle šéfa Armády spásy Jana Františka Krupy je řešením fungující systém dávek, sociální a zdravotní služby i dostupné bydlení. Byt se teď podaří získat jen jednotkám procent zájemců v tísni. Iva Kuchyňková z Charity ČR uvedla, že pro potřebné chybí i azylové domy. Dodala, že v Praze se na charitní azylové ubytování čeká i rok. Podle Kuchyňkové situaci komplikují nízké české výdělky v některých profesích, které někdy ani s dávkami náklady na běžné bydlení nepokryjí.
„Dostat člověka z ulice je mnohem dražší než ho udržet v bydlení. Každou chvíli nějaký politik přijde s myšlenkou kriminalizace, vyvezení za město, restrikcemi. Vše je ale mnohem dražší než sociální práce,“ řekl Krupa.
V Česku platí od letoška zákon o podpoře v bydlení, prosadila ho minulá vláda. Opatření měla fungovat od července. Kabinet ANO, SPD a Motoristů schválil odložení na září. Do té doby by se mohlo poskytovat jen poradenství, ale jen omezenému okruhu zájemců. Podle ministerstva pro místní rozvoj je odklad nezbytný kvůli úsporám a nalezení shody na podobě podpory bydlení. Zástupci organizací to kritizují. Chtějí s ministry jednat.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}