AP: Mezi Rumuny žijícími na hranici s Ukrajinou dronové útoky šíří strach

Jak se válka Ruska s Ukrajinou vleče, výrazně přibylo případů, kdy drony narušily rumunský vzdušný prostor. Výbuchy na druhém břehu Dunaje jsou připomínkou toho, jak blízko je válka k území Severoatlantické aliance (NATO), a to v době, kdy se mnozí obávají, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl chtít zkoušet její odhodlání.

Podle slov ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského z 1. září byly ukrajinský hraniční přechod a infrastruktura pro export záměrně poškozeny. Rumunská celní správa stejný den oznámila, že činnost hraničního přechodu mezi Isacceou a Orlivkou je dočasně pozastavena.

Alina Mihailová, která také žije v Isaccee, říká, že se jí dělá zle, když slyší varování před drony a výbuchy z druhé strany hranice. „Je tolik nocí, kdy už vůbec nespím,“ řekla. „Žijeme ve strachu, já i můj manžel.“

Data rumunského ministerstva obrany ukazují, že letos už nyní došlo k třikrát většímu počtu narušení vzdušného prostoru drony než za celý rok 2025, kdy bylo takových případů devět. V květnu zranil dron po nárazu do bytového domu ve městě Galati na východě země matku s dítětem. Narůstající hrozba dronů pronikajících na rumunskou oblohu, z nichž mnohé jsou připisovány Rusku, přiměla letos členský stát NATO poprvé od začátku války čtyři drony sestřelit.

Moskva vysílání bojových dronů do Rumunska popírá.

Mnoho evropských členských zemí NATO obvinilo Rusko, že tahá za nitky hybridní války namířené proti nim. Moskvu viní mimo jiného z narušování vzdušného prostoru drony, ze sabotáží, z pokusu o útok na letiště v Německu a ze střelby světlicí na dánský vrtulník nad Baltským mořem.

Polský premiér Donald Tusk minulý týden varoval, že obdržel informace od ředitele americké Ústřední zpravodajské služby (CIA), podle kterých by se Evropa měla připravit na stupňující se ruské provokace, včetně těch na východě Evropské unie.

Rumunský ministr obrany Radu Mirutsa řekl AP, že Rumunsko i NATO vyhodnotily Rusko jako „primární a významnou hrozbu“ pro východní země. „Účastníme se diskuzí o schopnostech potřebných k obraně před společnou hrozbou. Čelíme stejným rizikům jako Polsko a pobaltské země. Koordinujeme se, abychom zajistili, že budou tyto schopnosti rozprostřeny tak, aby bylo možné propojení,“ řekl.

V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022 NATO posílilo svou přítomnost ve východní Evropě a poslalo jednotky do Rumunska, Maďarska, Bulharska a na Slovensko. Naopak Spojené státy loni ve východní Evropě počty svých jednotek snížily.

Mirutsa uvedl, že diskuze ohledně článku 5 NATO, tedy že útok na kteréhokoliv člena může vyvolat kolektivní reakci, se mohou vyvíjet několika směry. Rumunsko však podle něj v současnosti nemá informace o tom, že by pozemní invaze měla být nevyhnutelná nebo pravděpodobná. „Z tohoto hlediska můžeme být v klidu,“ řekl. Dodal, že přetrvávající hrozba pro Rumunsko je jedinečná, jelikož Rusko pravidelně útočí na ukrajinské přístavy na Dunaji, který je hraniční řekou. „Vidíme drony přilétat, vidíme, jak míří k přístavům,“ dodal Mirutsa. „Většinou se zastaví tam a útočí na infrastrukturu, ale nemůžeme vědět, jestli nějaké nepřeletí přes hranici… Pokud ano, naše komunity… by byly ohroženy.“

V reakci na narůstající ohrožení si Rumunsko a Polsko pořídily protidronové systémy. Rumunské ministerstvo obrany také oznámilo, že obdrželo 2,5 miliardy eur (60,8 miliardy Kč) z programu Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE). Rumunský prezident Nicušor Dan na summitu v Ankaře uvedl, že peníze vyčleněné na obranu dosáhnou 3,7 procenta HDP.

Mezitím Alina Mihailová a její manžel zůstávají v domě, když dostanou zprávu varující před možným přeletem dronů. „Nemáme žádnou podporu, nemáme nikoho, kdo by nám pomohl,“ říká Alina.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}