Aktual.: 29.05.2025 10:02
Praha – Zatímco podíl americké ekonomiky na světovém HDP v posledních letech stabilně roste a v roce 2024 dosáhl 26 procent, podíl Evropské unie klesl pod 18 procent. Výrazně posílila také Čína, která se s téměř 17procentním podílem stala třetím pilířem světového hospodářství. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes společnost XTB představila novinářům.
„Rozdíl mezi ekonomikami USA a Evropské unie se v posledních dvou dekádách výrazně prohloubil. Zatímco EU v roce 1991 tvořila přibližně 28 procent světového HDP, dnes je to méně než 18 procent. Spojené státy si naopak udržují stabilní pozici kolem 26 procent,“ uvedl hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.
Klíčovým faktorem byla podle něj rychlejší obnova americké ekonomiky po finanční krizi v letech 2008 a 2009, zatímco Evropa se z následků krize vzpamatovávala podstatně déle. Další rány jí zasadily pandemie, válka na Ukrajině a energetická krize, jejichž negativní dopady se i kvůli geografické blízkosti konfliktu a závislosti na ruských energiích projevily v Evropě silněji. Naproti tomu USA posílily svou roli inovátora v technologiích, což pomohlo růstu tamní ekonomiky, dodal.
ČR a Slovensko zažily díky členství v EU rychlý růst a modernizaci, avšak jejich silná průmyslová orientace a závislost na evropském trhu je činí zranitelnými vůči globálním i regionálním krizím. Ekonomiky Česka a Slovenska jsou úzce provázány s vývojem v EU, což se ještě prohloubilo po jejich vstupu do EU v roce 2004.
„HDP na obyvatele v paritě kupní síly se v předpandemickém období v Česku rychle přibližovalo průměru EU, zatímco na Slovensku byl tento proces od roku 2016 pomalejší. Krizové období po roce 2020 však zasáhlo obě země výrazněji než většinu unijních států, a to zejména kvůli vyšší závislosti na průmyslu a ruských energiích,“ upozornil Peterka. Rozdíl mezi hodnotami HDP na hlavu v EU, ČR a Slovenska se tak v posledních letech opět mírně zvýšil.
Ekonomický vývoj USA a EU zásadně ovlivnil v posledních 20 letech rozdílný přístup k energetice. Spojené státy díky těžbě z břidlic dosáhly energetické soběstačnosti a levných energií, zatímco EU se zaměřila na dekarbonizaci, což vedlo k vyšším nákladům a větší závislosti na dovozech.
„V roce 2023 byly průmyslové ceny elektřiny v EU o 158 procent, a plynu dokonce o 345 procent vyšší než v USA. Evropské domácnosti platí jedny z nejvyšších cen energií na světě, což zvyšuje inflaci a energetickou chudobu,“ vysvětlil analytik XTB Jiří Tyleček.
EU zaostává za Spojenými státy kvůli několika zásadním strukturálním problémům. Jde o fragmentované regulatorní prostředí, kdy rozdíly v legislativě členských států vytvářejí vnitřní bariéry, které podle Mezinárodního měnového fondu odpovídají clům 44 procent u zboží a 110 procent u služeb. Dále je zde vysoká míra regulace, mezi lety 2019 a 2024 přijala EU přes 13.000 legislativních opatření, což zvyšuje administrativní zátěž firem a snižuje atraktivitu podnikání.
„U technologií výrazně zaostáváme za USA. Z padesáti největších světových technologických firem je pouze pět evropských, zatímco 33 amerických. V první desítce dokonce není ani jedna evropskou společnost,“ doplnil Peterka.