Arménský premiér Pašinjan vyhrál parlamentní volby

Volby, které poznamenaly hrozby ze strany Ruska, potvrdily prozápadní orientaci Arménie, píše agentura AFP.

Do parlamentu se dostanou ještě další dvě strany. Podle volební komise hlasovalo 59 procent oprávněných voličů.

Pašinjan, který v poslední době prosazuje sbližování s Evropskou unií, se už v noci na dnešek označil za vítěze voleb. Vítězství své strany označil za historické a Arménii podle něho tato výhra „zajistí věčnost a rozvoj“. Slíbil, že udrží kurz sbližování se Západem a zároveň bude rozvíjet vztahy s Ruskem.

Výsledek Pašinjanovy strany je natolik silný, že bude moci sestavit vládu bez koaličních partnerů, zvolit premiéra, přijmout vládní program a schválit rozpočet a většinu zákonů, řekl agentuře AP Richard Giragosian, ředitel nezávislého Centra regionálních studií v Jerevanu. Dodal ale, že Pašinjan nezískal většinu potřebnou ke změnám ústavy bez konání referenda.

Podle Pašinjanova hlavního oponenta Karapetjana byly volby ostudné a provázely je represe. Miliardář Karapetjan, který zbohatl v Rusku, uvedl, že desítky lidí z jeho volební kampaně byly zatčeny. Sám Karapetjan je od konce prosince v domácím vězení a je souzen kvůli obvinění z veřejných výzev ke svržení vlády. V neděli ho dovezla do volební místnosti eskorta. Když odhlasoval, dopravila ho zase domů.

Arménský vyšetřovací výbor sdělil, že vyšetřuje 59 případů týkajících se údajného porušování volebních pravidel, včetně opakovaného hlasování. Zadržel devět osob.

Arménie bývala součástí Sovětského svazu a později spojencem Ruska. Na svém území hostí také ruskou vojenskou základnu.

Vztahy Jerevanu a Moskvy se ale v posledních letech vyostřují. Arménie vyčítá Rusku, že ji neochránilo během bojů se sousedním Ázerbájdžánem. Ten v roce 2023 při bleskové vojenské operaci znovu ovládl Náhorní Karabach a navzdory přítomnosti ruských vojáků ukončil desítky let trvající vládu tamních arménských separatistů.

Arménie se také před třemi lety připojila k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), což Moskva označila za nepřátelský krok. O rok později Jerevan prakticky zmrazil svou účast v Organizaci smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), což je vojenský pakt některých postsovětských republik vedený Moskvou. Loni Arménie přijala zákon, jenž deklaruje záměr usilovat o členství v Evropské unii.

Rusko v posledních dnech zakázalo dovoz různých zemědělských a potravinářských produktů z Arménie. Týká se to například květin, minerální vody, brandy nebo některých druhů čerstvé zeleniny.

Ruský prezident Vladimir Putin nedávno vzkázal Jerevanu, že se nemůže stát členem EU a zároveň zůstat v Ruskem vedeném ekonomickém uskupení Euroasijská hospodářská unie (EAHU). Podle Putina jde Arménie cestou Ukrajiny, která začala pokusem Kyjeva o vstup do EU. Proti Ukrajině Rusko od února 2022 vede útočnou válku.

Kreml podle AFP čelí obvinění, že se nynější volby snažil obrátit ve svůj prospěch. Analytici upozorňovali na dezinformace na internetu, aktivity hackerů a šíření narativu vstřícného vůči Rusku, který představoval spolupráci se Západem jako nebezpečnou.

Pašinjanovi k vítězství gratulovali zástupci EU či prezidenti Francie a Ukrajiny

Arménskému premiérovi Nikolu Pašinjanovi po vítězství v nedělních parlamentních volbách dnes podle agentury AFP pogratulovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová nebo předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se zmínila o přibližování Arménie k Evropě. Prezidenti Francie a Ukrajiny na sociální síti X uvedli, že jsou připraveni rozšířit s Arménií vzájemnou spolupráci.

Pašinjanova strana Občanská smlouva získala 49,8 procenta hlasů, druhá skončila s 23,3 procenta hlasů Silná Arménie rusko-arménského miliardáře Samvela Karapetjana. Do parlamentu se probojovaly ještě další dvě strany. Pašinjan, který se dostal k moci po demonstracích na jaře 2018, slíbil udržet kurz sbližování se Západem a zároveň rozvíjet vztahy s Ruskem.

„Drahý Nikolo, gratuluji k volebnímu vítězství. Duch sametové revoluce, kterou jste vedl v roce 2018, je stále živý. Velmi si ceníme našeho partnerství s demokratickou Arménií, která se stále více přibližuje Evropě. Arménie se na nás může spolehnout,“ napsala von der Leyenová na X.

„Blahopřeji Arménii k uspořádání demokratických a svobodných voleb a Nikolu Pašinjanovi k vítězství. Jedná se také o vítězství arménské suverenity, vaší nezávislosti a vašeho práva žít tak, jak si sami zvolíte. (…) Ukrajina je připravena rozšířit svou spolupráci a právě nyní je ten správný čas, aby EU poskytla Arménii skutečnou podporu. (…) Toto je zkouška pro EU. Je důležité neztrácet čas ani nepropásnout příležitosti,“ zveřejnil na stejné platformě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země se pokouší o vstup do EU.

„Srdečně blahopřeji, drahý Nikolo, k tomuto drtivému vítězství v parlamentních volbách. Těším se na to, že budeme pokračovat na dalším posilování naší spolupráce ve prospěch našich národů, na podpoře míru a suverenity Arménie a na podpoře sbližování s Evropou,“ napsal na X francouzský prezident Emmanuel Macron.

„Arménie si zvolila evropskou budoucnost navzdory silnému ruskému tlaku,“ citovala AFP Kallasovou. „EU a Arménie společně budují silnější vazby mezi lidmi a vytvářejí nové příležitosti v oblasti energetiky, obchodu a digitalizace. Naše silné partnerství je investicí do mírumilovnější a prosperující budoucnosti celého regionu,“ uvedl šéf Evropské rady António Costa.

Arménie bývala součástí Sovětského svazu a později spojencem Ruska. Na svém území hostí také ruskou vojenskou základnu. Vztahy Jerevanu a Moskvy se ale v posledních letech vyostřují. Arménie vyčítá Rusku, že ji neochránilo během bojů se sousedním Ázerbájdžánem. Ten v září 2023 při bleskové vojenské operaci znovu ovládl Náhorní Karabach a navzdory přítomnosti ruských vojáků ukončil desítky let trvající vládu tamních arménských separatistů.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}