Babiš: Návrh na zrušení poplatků za ČT a ČRo projedná vláda v pondělí

Zástupci vládní koalice dnes jednali s řediteli České televize Hynkem Chudárkem a Českého rozhlasu René Zavoralem. Oba po schůzce uvedli, že na ní částka, kterou by média z rozpočtu měla dostávat, nezazněla. Klempíř po jednání řekl, že obě média neutrpí finanční újmu proti současnosti.

Babiš podotkl, že účelem změny není mluvit veřejnoprávním médiím do obsahu nebo je ovládnout, jak tvrdí opozice. „Cílem je, aby už občanům nechodily složenky za službu, kterou sami nevyužívají,“ uvedl. Premiér ocenil korektní a věcné jednání ředitelů ČT a ČRo. „Věřím, že v této rovině se povede i další debata v Poslanecké sněmovně,“ napsal.

Koalice dnes podle premiéra ředitelům ČT a ČRo znovu vysvětlila svůj záměr financování prostřednictvím poplatků zrušit. „Jiným způsobem než z koncesionářských poplatků jsou veřejnoprávní média financována v 17 zemích Evropské unie a například Polsko podobný krok chystá také,“ uvedl Babiš. Současný systém podle něj dával smysl před 35 lety.

„Ona to nebyla úplně pracovní skupina, jako spíš setkání se zástupci koaliční rady, kde proti nám seděli šéfové všech těch tří vládních stran, kde jsme víceméně byli jednostranně informováni o záměru vlády v pondělí projednat návrh zákona, který by rušil stávající poplatkový zákon, a naopak jej nahradit novým zákonem, který bude řešit financování ČT a ČRo ze státního rozpočtu,“ uvedl Zavoral.

Dodal, že nechce přistoupit na kompromis, a požaduje tedy zachování poplatkového systému. V případě jeho zrušení chce Zavoral bojovat za výši příjmů. O té mluvil i Chudárek. „Výše peněz, které dostaneme, měla by být stejná – to je náš pocit – měla by tam být valorizace a za mě bych tam chtěl protlačit kvalifikovanou ústavní většinu pro schvalování jakékoliv změny, případně schvalování zvlášť v Senátu a zvlášť ve Sněmovně, aby se s tím nedalo hýbat,“ poznamenal.

Klempíř uvedl, že by mělo jít o mandatorní výdaj z rozpočtové kapitoly ministerstva kultury. „Celá naše koalice má zájem na tom, aby k jakémukoliv finančnímu dehonestování a nějaké nejistotě médií veřejné služby opravdu nedošlo,“ řekl. Návrh by podle něj měl zajistit transparentnost a dlouhodobost financování. Zákon by měl platit od 1. ledna 2027, dodal ministr.

Podle ministra pro sport, prevenci a zdraví Borise Šťastného (Motoristé) je návrh zákona hotový, včetně důvodové zprávy, chybí pouze doplnit částky ze státního rozpočtu. „Je k němu RIA (analýza dopadů), je v souladu s EMFA (Evropský akt o svobodě médií) i s ministerstvem financí,“ doplnil Šťastný. Návrh podle něj už nebude procházet připomínkovým řízením, protože jím prošel původní Klempířův návrh, a po schválení vládou půjde rovnou do Sněmovny. Pojistky nezávislosti podle něj zajistí nynější zákony o ČT a ČRo.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) novinářům řekl, že se dnes členové koalice dozvěděli nové informace o hospodaření ČT a ČRo, které dosud nebyly veřejně dostupné, například o televizních právech, sportovních přenosech nebo výrobě pořadů. „S těmito informacemi je ještě potřeba seriózně pracovat. Diskuse o výši těch částek ještě probíhá,“ řekl Okamura. S řediteli si podle něj řekli i výtky k práci obou médií, například nevyváženost prostoru pro vládní koalici a opozici v minulém volebním období.

ČT letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy tvoří příjmy z poplatků, ČRo má naplánované příjmy a výdaje na více než 2,7 miliardy korun, z poplatků počítá s 2,4 miliardy Kč. Původní komplexní zákon, který nakonec vláda nevyužije, počítal s návratem rozpočtů do roku 2024, tedy před loňské zvýšení poplatků. To by znamenalo snížení částky, kterou by měly ČT a ČRo z rozpočtu dostat, o jednu miliardu v případě televize a 400 milionů u rozhlasu.

V případě televize by to podle zástupce ředitele Milana Fridricha znamenalo propuštění 300 až 500 lidí z téměř 3000 zaměstnanců a zrušení části tvorby pořadů. Podobná úsporná opatření by musel přijmout i rozhlas. Zaměstnanci ČT a ČRo jsou v současnosti ve stávkové pohotovosti.

Kromě toho vznikl návrh poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem (ANO), který osvobozuje od placení poplatků některé skupiny, například samostatně žijící seniory nad 75 let nebo firmy do 50 zaměstnanců. Předlohu rovněž ČT i ČRo kritizují, protože by je měl již letos připravit o část příjmů, s nimiž už počítají na rozběhnuté projekty. Podle Nachera, který se rovněž dnešní pracovní skupiny účastnil, se o jeho návrhu dnes vůbec nejednalo.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}