Bankovní rada ČNB podle očekávání základní úrokovou sazbu nezměnila

Bankovní rada České národní banky rozhodla o ponechání základní úrokové sazby jednomyslně. V ekonomice převažují rizika ve směru vyšší inflace a je třeba zachovat relativně přísnou měnovou politiku, řekl novinářům po jednání rady guvernér ČNB Aleš Michl. Upozornil také na výraznou nejistotu, kterou přináší konflikt na Blízkém východě.

Bankovní rada nechala beze změny také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala 4,5 procenta. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, bankovní rada ponechala na 2,5 procenta.

Zatím naposledy upravila bankovní rada měnovou politiku před rokem, kdy snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na současnou úroveň. Ke změně postoje ji dnes nevedlo ani dubnové zrychlení meziroční inflace na 2,5 procenta, kdy tempo růstu spotřebitelských cen poprvé v letošním roce překročilo dvouprocentní cíl ČNB.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.

ČNB zhoršila letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle dnes zveřejněné prognózy vzroste o 2,5 procenta, předchozí predikce z února čekala růst 2,9 procenta. Průměrnou inflaci letos ČNB předpokládá 2,2 procenta, v únoru čekala 1,6 procenta. Hospodářský výhled na letošek zhoršilo už dříve i ministerstvo financí kvůli konfliktu na Blízkém východě.

Příští rok podle centrální banky hospodářský růst zrychlí na 2,7 procenta. I v tomto případě ho ale ČNB revidovala na nižší hodnotu, protože v únoru předpokládala zvýšení HDP v příštím roce o 2,9 procenta. Průměrnou inflaci příští rok čeká centrální banka 2,4 procenta.

Analytici: Rozhodnutí ČNB zachovat sazbu trhy čekaly

Dnešní rozhodnutí bankovní rady ČNB zachovat základní úrokovou sazbu na 3,5 procenta finanční trhy navzdory vyšší dubnové inflaci očekávaly. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Koruna na rozhodnutí okamžitě výrazněji nereagovala, pouze nepatrně posílila. Základní úroková sazba je na nynější úrovni od loňského května.

„Nikdo neočekával, že by ČNB na svém květnovém zasedání změnila úrokové sazby. Jejich stabilita tak byla v souladu s očekáváním trhu i analytiků,“ řekl ČTK hlavní ekonom Portu Jan Berka. Prostředí, ve kterém se bankovní rada rozhoduje, zůstává podle něj zatíženo řadou nejistot. Největší pozornost je věnována proinflačním rizikům pramenícím z konfliktu na Blízkém východě, podotkl.

Vzhledem k širokému očekávání trhu o stabilitě sazeb není reakce koruny zásadní, upozornil analytik XTB Pavel Petrrka. Minuty po oznámení rozhodnutí koruna proti euru posílila zhruba o 0,1 procenta. „Nic zásadního. Kurz koruny se v dalších týdnech bude pohybovat stále okolo hranice 24,30 koruny za euro,“ odhadl.

„Postup se zdál předem jasný vzhledem k předchozím výrokům představitelů ČNB. Ti uváděli, že vnímají rizika pramenící z válečného konfliktu na Blízkém východě, nicméně chtějí vyčkat na jeho další vývoj,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Čas jim poskytuje nízká inflace, která se během letošního prvního kvartálu pohybovala pod dvěma procenty. ČNB zatím nemá kam spěchat a nechce udělat unáhlené kroky, dodal.

„Inflace sice míří nahoru, avšak tuzemská centrální banka je, na rozdíl od té evropské, v komfortní pozici. S sazbou 3,50 procenta může zatím vyčkávat na případný brzký konec konfliktu v Perském zálivu a analyzovat jeho potenciální přesah do cen,“ doplnil analytik Banky Creditas Petr Dufek. Akutní zásah nyní podle něj rozhodně nutný není, zvlášť když má ČNB své sazby vysoko, a přitom česká inflace patří mezi nejnižší v celé EU.

Místopředseda představenstva Gepard Finance David Eim míní, že takový výsledek dnešního měnově-politického zasedání se všeobecně očekával a je v souladu s předběžnými vyjádřeními některých členů bankovní rady. Možné zvýšení repo sazby je podle něj rozhodně na stole a je jisté, že členové bankovní rady tuto možnost promýšleli a diskutovali. „Momentálně se domnívám, že otázka nezní ‚zda‘, ale ‚kdy‘ ke zvýšení repo sazby dojde. Čím déle budeme čelit proinflačním tlakům akcelerovaným situací na Blízkém východě, tím větší je pravděpodobnost, že ČNB ke zpřísnění měnové politiky přistoupí,“ poznamenal.

Hypoindex: Průměrná sazba hypoték v květnu stoupla o 0,01 bodu na 5,19 pct

Průměrná sazba hypoték počátkem května nepatrně meziměsíčně stoupla o 0,01 bodu na 5,19 procenta. Je nejvýše od prosince 2024. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě nabídkových sazeb na začátku každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti.

„Trh dál svazují geopolitická rizika, cena ropy, inflační očekávání a vyšší úrokové swapy. Bez uklidnění ve světě nelze čekat rychlý návrat k levnějším hypotékám. Důležitější než samotná meziměsíční změna je však skutečnost, že se hypoteční trh po dubnovém skoku usadil zpět nad pětiprocentní hranicí a zatím nenachází jasný impulz k návratu na nižší úrovně,“ uvedl analytik Swiss Life Select Jiří Sýkora. „Banky snižují sazby hypotečních úvěrů zpravidla pomaleji, než je zvyšují. Šanci na jejich zvýšení často využijí rychle,“ doplnil vedoucí produktového oddělení společnosti Tom Kadeřábek.

Rozdíl mezi krátkými a dlouhými fixacemi se v posledních měsících výrazně prohlubuje. Zatímco ještě před rokem činil rozdíl mezi nimi zhruba 35 bazických bodů, nyní dosahuje už 84 bodů. U tříleté fixace se aktuálně pohybuje sazba kolem 4,90 procenta, zatímco desetiletá fixace vystoupala na 5,74 procenta.

Hlavním faktorem nejsou kroky České národní banky, ale vývoj na finančních trzích, zejména úrokové swapy. Ty určují cenu dlouhodobých peněz pro banky a mají přímý vliv na tvorbu hypotečních sazeb. V posledních týdnech se swapové sazby drží vysoko, což bankám neumožňuje hypotéky zlevňovat.

Do hypotečního trhu zároveň začínají promlouvat regulatorní a tržní změny, zejména přísnější přístup k financování investičních nemovitostí. Opatrnější posuzování úvěrů na nemovitosti určené k pronájmu může mírně ochladit investiční poptávku. Hypoteční sazby se pravděpodobně budou držet v pásmu kolem pěti procent. Rychlý pokles je podle aktuálních dat nepravděpodobný. Reálnější je stagnace s mírnými výkyvy podle vývoje inflace, ekonomiky a tržních očekávání.

Růst sazeb se okamžitě promítá do rodinných rozpočtů. U modelové hypotéky 3,5 milionu korun se splatností 25 let vzrostla měsíční splátka z březnových 20.240 korun na zhruba 20 858 korun. Rozdíl přibližně 600 korun měsíčně může během celého fixačního období znamenat desítky tisíc korun navíc.

„Půl roku po volbách jsou hypoteční sazby zhruba o půl procentního bodu výše. A to navzdory tomu, že současná vláda před volbami slibovala na billboardech levnější hypotéky. Stačilo několik měsíců a realita politická hesla rychle obnažila. Ukazuje se totiž nepříjemná pravda: vláda má na cenu hypoték jen velmi omezený, v praxi téměř nulový přímý vliv,“ poznamenal Kadeřábek.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}