Aktual.: 7.05.2026 13:27
Berlín – Strana Alternativa pro Německo (AfD) by v zářijových volbách ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko mohla získat až 41 procent hlasů. Vyplývá to z průzkumu, který dnes zveřejnila agentura Infratest dimap. Volby se konají 6. září a Německo by po nich mohlo mít prvního zemského premiéra z AfD. Stranu přitom loni tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. AfD průzkum oslavuje, podle zemského premiéra Svena Schulzeho za vysoké preference AfD může špatná politika celoněmecké vlády.
Sasko-Anhaltsko je spolková země na východě Německa, která vznikla po zániku Německé demokratické republiky (NDR) v roce 1990. Má zhruba 2,1 milionu obyvatel, z toho přibližně 240.000 žije v metropoli Magdeburku.
Od roku 2002 v čele země stojí premiéři z konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU). Současný ministerský předseda Schulze nastoupil letos v lednu. Nahradil Reinera Haseloffa, který zemi řídil od roku 2011. Cílem tohoto kroku bylo, aby Schulze jako lídr kandidátky CDU stihl do voleb vejít v obecnou známost.
Podle dnes zveřejněného průzkumu by ale ve volbách získala CDU jen 26 procent hlasů. AfD by ji tak překonala o 15 procentních bodů. Oproti podobném průzkumu agentury Infratest dimap z loňského září si CDU o procentní bod pohoršila a AfD o dva body polepšila.
Na třetím místě by podle čerstvého průzkumu skončila s 12 procenty postkomunistická strana Levice. Sociální demokraté (SPD) by získali sedm procent hlasů. Žádná další strana by se do sněmu nedostala, a to ani strana Zelených, která by dostala jen čtyři procenta hlasů.
Premiér Schulze dnes na průzkum reagoval kritikou celoněmecké vlády kancléře Friedricha Merze. Schulze je přitom členem Merzovy strany CDU. „Lidé jsou tu nespokojení s tím, co dostávají z Berlína, a upřímně řečeno já také,“ řekl sasko-anhaltský premiér stanici MDR. „Špatné výsledky v průzkumech spolkové vlády ještě nikdy neměly tak silné dopady na průzkumy pro zemské volby, jako to vidíme nyní,“ dodal. Podle něj je teď nutné vysvětlit lidem, že zemské volby nemají být hlasováním o spokojenosti s centrální vládou.
Veselí naopak po zveřejnění průzkumu propuklo u AfD. Podle jejího kandidáta na premiéra Ulricha Siegmunda prorazila strana „zvukovou bariéru“. „Je to obrovská vzpruha… Ale nesmíme se těšit předčasně,“ dodal ve videu na síti X. Spolupředsedkyně celoněmecké AfD Alice Weidelová uvedla, že věří, že v zářijových volbách získá strana v sasko-anhaltském sněmu absolutní většinu. Počítá také s tím, že kvůli výsledku voleb v Sasku-Anhaltsku se rozpadne Merzova vláda.
Loni v květnu celoněmecká tajná služba BfV označila AfD za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se kvůli tomu obrátila na soud a ten nařídil, aby ji BfV přestal takto označovat do definitivního soudního verdiktu. Zemská tajná služba v Sasku-Anhaltsku vede ovšem jako prokazatelně krajně pravicovou místní odnož AfD už od roku 2023. Při posledních zemských volbách v roce 2021 získala strana 20,8 procenta hlasů.
AfD se dařilo už i předloni ve volbách v dalších východoněmeckých zemích: Durynsku, Sasku a Braniborsku. V Durynsku získala 32,8 procenta hlasů a vyhrála, v Sasku a Braniborsku skončila na druhém místě se zisky 30,6 a 29,2 procenta hlasů. Do vlády žádné z těchto tří zemí se ale AfD kvůli odporu zbylých stran nedostala. S více než 40 procenty hlasů by ovšem mohlo být v Sasku-Anhaltsku těžké zabránit tomu, aby se Siegmund stal prvním zemským premiérem z AfD. Musely by se spojit všechny zbylé strany od konzervativců po krajní levici. CDU si přitom v minulosti schválila zákaz spolupráce s AfD i s Levicí.
Kromě Saska-Anhaltska se v září bude volit nový sněm také v Meklenbursku-Předním Pomořansku, ve kterém by AfD mohla získat mezi 35 až 40 procenty hlasů. Vybírat nové politické vedení budou také obyvatelé hlavního města Berlína. V čele průzkumů se zde drží CDU dosavadního primátora Kaie Wegnera.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
