Aktual.: 19.11.2026 06:29
Kyjev – Už sedm měsíců bojují ukrajinští vojáci s ruskými jednotkami hluboko pod zemí, v bývalém sovětském plynovodu na severovýchodě Charkovské oblasti u Kupjansku. Napsal to zpravodajský server BBC, jehož válečný reportér místo navštívil. Ukrajina během operace Veles, pojmenované po slovanském bohu podsvětí, postoupila potrubím o 15 kilometrů. Vojáky a zásoby tam dopravuje elektrický vozík, kterému přezdívají kupjanské metro.
Potrubí má v průměru jen něco přes metr, takže se v něm dá jedině lézt. Je však chráněné před drony, které nad frontou oběma válčícím stranám prakticky znemožňují postup. Ukrajinec přezdívaný Zanuda, který se podílel na plánování operace, obecně označuje přesun pod zem za jedinou možnost a hovoří dokonce o novém bojišti. Přiznává však, že je to těžké. „Na povrchu máte vždy nějaký prostor k manévrování, ale tady můžete s nepřítelem bojovat jen čelně,“ řekl BBC.
Cesta k podzemnímu bojišti vedla podle reportéra BBC nejprve rychle jedoucím vozidlem přes otevřená pole a pak dlouhým pochodem blátem. Doprovázeli jej ukrajinští vojáci s nabitými zbraněmi, připravení sestřelovat ruské drony. U vchodu do potrubí byl podle něj cítit pach plynu a zatuchliny. Vojáci se k potrubí dříve prokopali, tlustou ocel prořezali svářecími nástroji. Obě strany konfliktu nyní využívají otvory v potrubí k vylézání na povrch, kde se odehrává většina bojů.
Jako první ovšem využili plynovod Rusové, kteří jím loni v září pronikli až do Kupjansku. Podobně postupovali už při dobytí Avdijivky v roce 2024 a loni při snaze získat zpět části obsazené ruské Kurské oblasti. Ukrajinci ale podle BBC situaci postupně obrátili ve svůj prospěch.
Vojáky a zásoby vozí speciálně upravený elektrický vozík, který se občas porouchá. Reportér BBC se jím svezl 40 minut se skloněnou hlavou v tureckém sedu. Popisuje, jak sebou vozík pravidelně trhal na svařovaných spojích, jízda mu připomínala zcela nezábavnou pouťovou atrakci. Cílem cesty byl úsek, kde Ukrajinci v přerušení potrubí vybudovali stísněné podzemní kryty na munici a vojenské vybavení.
Pohyb vojáků a zásob tam řídí muž s přezdívkou Muzikant a zašpiněnou tváří. Strávil tam poslední tři měsíce, na povrch vychází jen krátce, aby se umyl nebo zašel na toaletu. Od povrchu sem zaznívají dopady dělostřeleckých granátů. Muzikant říká, že jsou blízko linie dotyku, ale pod zemí je podle něj bezpečno.
Vozík se po zhruba půl hodině vrátil s dalšími vojáky pokrytými prachem a hlínou, kteří bojovali na povrchu. „V potrubí je to lepší, protože tu nelétají drony, nedopadají dělostřelecké granáty ani klouzavé pumy,“ říká voják přezdívaný Vovočka, který poslední tři týdny strávil bojem na povrchu.
Operace Veles začala v dubnu. Vojáci 13. brigády Národní gardy museli nejprve odklidit z potrubí nánosy, odčerpat vodu a odstranit ruské barikády. V některých pasážích byly nastražené výbušniny, jiné byly zavaleny nahromaděnými těly ruských vojáků. „Když jsme je přesouvali nebo přes ně lezli, netušili jsme, co je pod nimi,“ říká voják s přezdívkou Čiž. Jiný, přezdívaný Gekon, popisuje, že vyčištění prvních 500 metrů potrubí jim trvalo 30 dní.
Ukrajina tvrdí, že při operaci zabila více než 100 ruských vojáků a 30 jich zajala. Boj o plynovod ovšem neskončil, také Rusové v něm mají opevněné pozice a snaží se pronikat k ukrajinským postavením.
Zanuda, který vede plánovací oddělení 13. brigády, považuje podzemí za bojiště budoucnosti a očekává další podobné operace. „Potrubí vedou všude,“ říká s odkazem na sovětské časy, kdy jimi přes Ukrajinu proudila do Evropy ropa, plyn či čpavek.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj operaci označil za úspěch. Podle komentáře BBC sice pomohla získat Ukrajině zpět část ztraceného území a posílila morálku vojáků, průběh války ale sama o sobě nezměnila.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}