BIS: V Česku přetrvává riziko využití agentů k sabotážím řízeným z Ruska

Ruské orgány podle kontrarozvědky upravují intenzitu využívání sabotážních útoků k nátlaku na evropské státy podle toho, jak se vyvíjí situace na bojišti na Ukrajině a na mezinárodní politické scéně. Počet sabotáží organizovaných z Ruska loni v první polovině roku klesl, ale od druhé poloviny roku trend znovu roste, uvedla BIS.

O agentech na jedno použití hovoří tajná služba kvůli tomu, že Rusko se v případě jejich zadržení zříká jakékoliv odpovědnosti za jejich činy a neřeší jejich situaci. „Často se jedná o nezkušené amatéry a zároveň osoby s nižším sociálním statusem, případně s kriminální zkušeností. Převládající motivací je vidina získání finanční odměny,“ píše BIS.

Agenti podle BIS dostávají od svých koordinátorů obvykle konkrétní instrukce až poté, co sdělí, na jaké cíle v jejich dosahu je v jejich silách se zaměřit. „Riziko sabotážního útoku na konkrétní cíl tedy závisí spíše na možnostech jednotlivých agentů, než že by se jednalo o ucelený plán orgánů ruské státní moci,“ uvedl. Tato skutečnost však podle BIS spíš ztěžuje možnost odhalení přípravy takových útoků.

Rusko chce pomocí sabotáží vyvolávat nervozitu a strach, ale také prosazovat ve veřejné debatě názor, že se ekonomicky a bezpečnostně nevyplatí podporovat Ukrajinu, píše BIS. Dominantním aktérem je ruská vojenská rozvědka GRU.

V Česku je známý případ žhářského útoku v garážích pražského dopravního podniku z roku 2024. Soud loni poslal kolumbijského pachatele na osm let do vězení, uznal ho vinným z teroristického útoku a z přípravy dalšího. „U žádného z bezpečnostních incidentů zaznamenaných v ČR, u nichž bylo v roce 2025 prověřováno, zda se mohlo jednat o sabotážní útok koordinovaný z Ruska či jeho přípravu, se dosud toto podezření nepodařilo spolehlivě potvrdit,“ uvedla BIS.

Inzeráty nabízející finanční odměnu za zapojení do přípravy či provedení sabotáže se šíří především na platformě Telegram ve skupinách určených rusky nebo ukrajinsky hovořícímu publiku. Poptávka je podle BIS enormní. „Jedná se o statisíce příspěvků za rok, týkají se ale převážně cílů nacházejících se na území Ukrajiny či jiných států EU než ČR,“ uvedla. Po pachatelích často žádají, aby také pořídili fotografie či videozáznamy příprav, provedení a následků útoku. Má to sloužit pro šíření sdělení, že Evropa je obrazně i doslova v plamenech, píše BIS.

Ruské tajné služby podle BIS dál využívají diplomatické krytí pro přítomnost svých příslušníků v cílových zemích, děje se tak i v Praze. Za důležité opatření v této souvislosti kontrarozvědka označuje omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. Česko vyžaduje u ruských pracovníků akreditovaných v EU oznámení o záměru přicestovat do ČR. „Cílem je získat přehled o ruských výjezdech na české území a znesnadnit využití cest ruského diplomatického a služebního personálu ke krytí zpravodajských operací,“ uvedla BIS.

Protože od roku 2022 není pro ruské aktéry komfortní působit přímo v Česku, kontakty s českými politiky, aktivisty či se zástupci mediální scény uskutečňovali především na území Ruska či vhodných třetích zemí, píše BIS. Podle kontrarozvědky se loni nezměnil ani způsob, jakým se Rusko snaží obcházet sankce. „Požadované zboží se Rusko pokoušelo z ČR získat především cestou reexportů přes třetí země,“ uvedla BIS.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}