Aktualizace: 26.03.2024 20:34
Moskva – Byť ruský prezident Vladimir Putin nadále spojuje páteční teroristický útok v koncertní síni v Krasnogorsku na předměstí Moskvy s Ukrajinou, někteří lidé z jeho vlastního okruhu s tím nesouhlasí. Napsala to dnes agentura Bloomberg s odkazem na čtyři nejmenované zdroje s úzkými vazbami na Kreml. Podle nich neexistují žádné důkazy o zapojení Ukrajiny do útoku, při kterém podle ruských úřadů zahynulo 139 lidí. Kyjev podíl na teroru už dříve kategoricky popřel, k útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS).
Putin v pondělí prohlásil, že teroristický útok u Moskvy spáchali radikální islamisté, ale chce vědět, kdo jej zorganizoval. Prezident opět naznačoval souvislost s Ukrajinou. Útok může být článkem v řetězu pokusů těch, kteří bojují proti Rusku už od roku 2014 rukama kyjevského režimu, tvrdil šéf Kremlu podle ruské agentury TASS na poradě věnované vyšetřování masakru na koncertě. Spojitost s Ukrajinou, proti které Rusko vede válku, Putin naznačoval už v dřívějším televizním projevu k národu.
Putin se účastnil diskuzí, na kterých se představitelé shodli, že neexistuje žádné spojení Kyjeva s útokem, ale je stále odhodlán využít tragédii k pokusu sjednotit Rusy k podpoře války proti Ukrajině, napsal Bloomberg s odkazem na jeden ze svých zdrojů. Kremelští činitelé byli podle zdrojů agentury šokováni neschopností ruských bezpečnostních služeb zabránit pátečnímu útoku v centru Crocus City Hall, kde se nachází koncertní síň. A téměř nikdo v ruské politické a podnikatelské elitě, koho tyto zdroje znají, podle Bloombergu nevěří, že za útokem stojí Ukrajina.
Někteří Putinovi spojenci a bezpečnostní představitelé dnes nicméně veřejně spojovali s pátečním terorem sousední zemi. „Samozřejmě Ukrajina,“ reagoval tajemník prezidentovy bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev na otázku novináře, zda útok podnikl Islámský stát, nebo Ukrajina. Šéf ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov bez důkazů tvrdil, že útoku islámských radikálů napomáhaly ukrajinské a západní tajné služby. Teroristé, kteří útočili v Moskvě, podle něho chtěli utéct na Ukrajinu.
Ukrajinci a západní komentátoři upozorňují, že na rozdíl od rusko-ukrajinské hranice, která je prošpikovaná vojáky, je nedaleká hranice s Běloruskem nestřežená. Dokonce i běloruský vůdce Alexandr Lukašenko, který je Putinovým spojencem, dnes podle běloruské agentury Belta prohlásil, že směrem k Ukrajině se domnělí útočníci vydali až poté, co se pokusili dostat do Běloruska.
Ukrajinští představitelé už dříve kategoricky odmítli jakoukoli účast na útoku. Přihlásil se k němu opakovaně Islámský stát, který zveřejnil i záběry pořízené útočníky během vraždění lidí. Ruské úřady mezitím informovaly o zatčení více než deseti lidí v souvislosti s pátečním masakrem včetně mužů, kteří se podle vyšetřovatelů přímo účastnili teroristického útoku.
Americká ambasáda 7. března varovala své občany, že v následujících dvou dnech hrozí v Moskvě teroristický útok a Washington uvedl, že Moskvě poskytl zpravodajské informace. Putin výstrahu označil za snahu zastrašit a destabilizovat ruskou společnost.
Šéf FSB obviňoval Západ a Ukrajinu kvůli útoku islamistů v Moskvě
Ukrajinské tajné služby napomáhaly teroristickému útoku na koncertní síň v Krasnogorsku na okraji Moskvy, kde minulý pátek přišlo o život 139 lidí, prohlásil dnes podle ruské státní agentury RIA Novosti šéf ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov. Svá tvrzení nepodpořil žádnými důkazy. O spojení útoku islamistů s Ukrajinou hovoří také ruský prezident Vladimir Putin, jehož země už déle než dva roky vede proti Ukrajině válku. Kyjev podíl na teroristické akci v Krasnogorsku popřel, naopak k útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Bortnikov dnes také připustil, že USA před nebezpečím útoku extremistů v Moskvě varovaly, šlo podle něj ale o obecnou výstrahu.
Podle Bortnikova není jasné, kdo si útok objednal. Podle jeho slov Kyjev zajistil výcvik bojovníků na Blízkém východě a teroristé, kteří zaútočili v Moskvě, chtěli utéci na Ukrajinu, kde je podle ruských předběžných informací čekali „a chtěli přivítat jako hrdiny“.
Šéf FSB podle agentury Reuters rovněž uvedl, že útok v Moskvě se hodil i západním tajným službám k tomu, aby v Rusku vyvolaly paniku. „Domníváme se, že akci připravovali jak samotní islamističtí radikálové, tak že jí samozřejmě napomáhaly i západní tajné služby a ukrajinské tajné služby k tomu mají přímý vztah,“ prohlásil Bortnikov.
Také další Putinův spolupracovník, tajemník prezidentovy bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev dnes obvinil z útoku Ukrajinu. „Samozřejmě Ukrajina,“ reagoval na otázku novináře, zda útok podnikl Islámský stát, nebo Ukrajina.
Bortnikov dnes připustil, že před teroristickým útokem Rusko varovaly USA. „Byla to informace všeobecného rázu – o přípravě teroristického útoku na místech hromadných shromáždění,“ řekl. Ruské složky na upozornění podle něj reagovaly a přijaly potřebná opatření. Varování přišlo začátkem března a netýkalo se koncertu.
Americká ambasáda 7. března varovala své občany, že v následujících dvou dnech hrozí v Moskvě teroristický útok. Putin následně výstrahu označil za snahu zastrašit a destabilizovat ruskou společnost.
Bortnikov dnes kromě toho označil šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyryla Budanova „za legitimní cíl“ pro ruské síly. Ukrajinskou tajnou službu SBU je třeba zařadit mezi „teroristické organizace“ a podniknout „odvetná opatření“, dodal Bortnikov podle serveru Meduza.
Už v sobotu Bortnikov hlásil zadržení 11 podezřelých, včetně čtyř předpokládaných útočníků, kteří byli podle předchozích informací dopadeni na západě Ruska, „nedaleko od hranic s Ukrajinou“.
Ukrajinci a západní komentátoři ale upozorňují, že na rozdíl od rusko-ukrajinské hranice, která je prošpikovaná vojáky, je nedaleká hranice s Běloruskem nestřežená. Běloruský lídr Alexandr Lukašenko dnes přišel podle běloruské agentury BELTA s tvrzením, že směrem k Ukrajině se domnělí útočníci vydali až poté, co se pokusili dostat do Běloruska.