Aktual.: 10.06.2026 13:18
Londýn – Vlády letos rekordním tempem vydávají dluhopisy, od začátku roku si vypůjčily zhruba 504 miliard dolarů (10,5 bilionu Kč). S odkazem na své propočty to dnes uvedla agentura Bloomberg. V mnoha zemích se výrazně zvyšují veřejné výdaje s tím, jak vlády chtějí více zbrojit, budovat infrastrukturu a investovat do rozvoje moderních zdrojů energie.
Objem dluhopisů, které vlády od začátku roku prodaly, je vyšší než v první polovině roku 2020. Tehdy si země půjčovaly na financování podpory svých ekonomik v době lockdownů souvisejících s pandemií covidu-19.
Rozpočtové deficity se zvyšují už od globální finanční krize. V době pandemie prudce vzrostly, když centrální banky snížily úrokové sazby na historická minima. Nyní se deficity znovu prohlubují s tím, jak vlády zvyšují výdaje na obranu a snaží se chránit domácnosti před cenovými šoky způsobenými konfliktem na Blízkém východě. Další tlak na veřejné finance vytváří stárnutí populace a současný růst úrokových sazeb.
„Hlavním důvodem zvýšeného objemu emisí dluhopisů jsou především rostoucí veřejné výdaje, a tím i vyšší potřeba financování,“ řekl hlavní analytik společnosti Danske Bank Jens Peter Sörensen. Jako příklady zmínil vyšší výdaje na armádu, infrastrukturu a přechod na čistší zdroje energie.
Německo a další země vyčlenily stovky miliard eur na nákup zbraní a munice. Evropská unie uvolnila svá fiskální pravidla, aby členským státům umožnila zvýšit výdaje na obranu a na energetické projekty zaměřené na omezení spotřeby fosilních paliv.
Objem prostředků získaných prostřednictvím syndikovaných emisí je však výrazně nižší než objem dluhopisů prodaných při běžných státních aukcích. To platí zejména proto, že americké ministerstvo financí vydává dluhopisy výhradně prostřednictvím standardních aukcí.
V řadě dalších zemí, především v Evropě, je ale běžnou praxí najmout banky, které dluhopisy prodají investorům formou syndikované emise. Tento postup může být v obdobích zvýšené kolísavosti na finančních trzích méně rizikový a správcům státního dluhu zároveň poskytuje větší kontrolu nad načasováním prodeje.
V osmi z posledních deseti let byla největším emitentem státních dluhopisů na trhu syndikovaných emisí Itálie. Ta je na prvním místě i letos – za prvních šest měsíců roku si tímto způsobem půjčila téměř 70 miliard eur, píše Bloomberg.
Německo, které změnilo svá fiskální pravidla, aby mohlo výrazně zvýšit výdaje na obranu a na infrastrukturu, letos prostřednictvím tří syndikovaných emisí získalo už 14 miliard eur. Británie, Belgie a Srbsko mezitím uskutečnily největší syndikované emise dluhopisů ve své historii. Mezi deset největších emitentů letos patří také Austrálie a Mexiko.
Poptávka investorů zůstává silná, zejména po dluhopisech s kratší splatností. Podle portfolio manažera společnosti TwentyFour Asset Management Johna Owena vlády využívají příznivých podmínek na trhu k tomu, aby zvládly náročný harmonogram refinancování stávajících dluhů a zároveň financovaly vyšší veřejné výdaje, navzdory nejistému vývoji úrokových sazeb.
Inflační šok vyvolaný konfliktem na Blízkém východě zvýšil výnosy dluhopisů a zároveň zhoršil výhled světové ekonomiky, což komplikuje odhady budoucího vývoje úrokových sazeb. Evropská centrální banka (ECB) tento týden podle očekávání analytiků poprvé od roku 2023 zvýšit úrokové sazby a předpokládá se, že ke zpřísnění měnové politiky letos přistoupí rovněž americká centrální banka (Fed). Jaký bude vývoj v pozdějších měsících ale zůstává nejisté.
Konflikt na Blízkém východě se vyhrotil na konci února, kdy Spojené státy a Izrael společně zaútočily na Írán. V důsledku toho je zablokovaný Hormuzský průliv, který je klíčovou námořní trasou pro vývoz ropy ze zemí kolem Perského zálivu. Před válkou se přes tento průliv vyvážela asi pětina ropy, která se ve světě spotřebovává. Následný prudký růst cen ropy citelně přispěl k růstu inflace v mnoha zemích.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
