Aktual.: 8.03.2026 07:10
Praha – Lidé by si měli začít zvykat na vyšší cenu vajec, zlevňovat totiž nebudou, spíše naopak. Na dotaz ČTK to uvedli zástupci drůbežářů, obchodníků a potravinářů. Cenu podle nich tlačí nahoru přestavba klecových chovů a utrácení drůbeže kvůli výskytu ptačí chřipky. Před Vánocemi hrozí i výraznější nedostatek českých vajec, uvedli. Podle dat ČSÚ vyšlo loni v prosinci balení deseti kusů vajec na v průměru 78,29 koruny, což bylo o 14,34 koruny více než v závěru roku 2024.
„My jsme měli v ČR strašně dlouho nízký základ těch vajec. Měli jsme nízkou cenu posledních 20 let a lidé byli zvyklí kupovat vejce za tři koruny, v akci třeba ještě za méně. A teď se strašně diví, ale je to tím opravdu, že ta nákazová situace je taková, jaká je,“ řekla předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.
Ptačí chřipka se aktuálně vyskytuje nejen v ČR, ale i v dalších evropských zemích. Pokud se nákaza v chovu potvrdí, musí se všechna drůbež v hospodářství i v pásmu vymezeném kolem napadené farmy vybít.
Například koncem února likvidovali hasiči téměř čtvrt milionu slepic v chovu na Královéhradecku, drůbež se ale utrácí podle Dlouhé i na Slovensku, v Maďarsku či v Polsku, kde jsou často větší chovy než ty české. „Vejce obecně chybí v celé Evropě, takže domácí výpadky nelze jednoduše nahradit dovozy ze zahraničí,“ uvedl Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR. Podle Dlouhé se do ČR dováží ročně zhruba miliarda vajec.
Prouza v nejbližších měsících pokles cen vajec neočekává, ceny se podle něj spíše stabilizují ve vyšší cenové hladině. „Bude-li nákazová situace pokračovat, cena poroste. V ekonomice totiž platí, že pokud je něčeho nedostatek, cena suroviny se zvyšuje,“ uvedl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek. Za zdražením ale podle něj stojí i přestavba českých hal.
Zákaz klecových hal má v ČR platit od roku 2027, čeští chovatelé proto v posledních letech své chovy předělávají na voliérové či podestýlkové. „Chovatele to stojí miliony korun, což v kombinaci s nižší nabídkou na trhu zvyšuje konečnou cenu pro spotřebitele,“ uvedl Zemánek.
Prouza kritizuje to, že ČR přistoupila k zákazu dříve než většina Evropy. „Tuzemští chovatelé tak musejí ve velmi krátkém čase investovat do nákladné přestavby technologií, což zvyšuje jejich náklady a současně výrazně snižuje produkční kapacity. Stalo se tak i po velkém lobbistickém tlaku aktivistických skupin, kdy politická reprezentace nedokázala správně vyhodnotit dopady nové regulace. Výsledek bohužel ve vyšší ceně vajec zaplatí čeští spotřebitelé,“ uvedl Prouza.
Podle Dlouhé někteří chovatelé své chovy ani nepřestaví, nebo s přestavbou budou vyčkávat, což může způsobit pokles soběstačnosti ČR v produkci vajec až o deset procent. Problém podle Dlouhé také představuje, že do nových voliérových chovů musí chovatelé nakoupit jiné druhy slepic, kterým se bude lépe dařit v novém prostředí, a zároveň musí prodat slepice, které dosud chovají. Než ale začnou nové slepice snášet, trvá to několik týdnů, což může vytvořit na podzim a v sezoně před Vánoci výraznější výpadky v dostupnosti českých vajec, protože od 1. ledna 2027 už nikdo nesmí v klecích žádné slepice chovat, uvedla Dlouhá.
„Vedle finanční náročnosti přestaveb dodavatelé také bojují se složitou regulací a pomalými povolovacími procesy, kvůli kterým se přestavby prodlužují,“ dodal Prouza. Souhlasí s tím i Dlouhá. „Stavební firmy mají plné kalendáře až do roku 2028,“ řekla. V Česku se navíc přestavbě věnuje jen pár firem, musí proto vypomáhat i zahraniční, chovy se ale přestavují i v Polsku nebo Nizozemsku a čekací lhůty jsou proto dlouhé.
Přestavbu chovů finančně podporuje ministerstvo zemědělství a podle Dlouhé jsou pro přestavby příznivé i současné vyšší ceny vajec, které chovatelům umožňují do nových chovů investovat.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}