Aktual.: 3.04.2025 12:56
Brusel – Pro českou muniční iniciativu se podařilo získat další finanční zdroje od Kanady, Norska, Dánska a Nizozemska. Dodávky dělostřelecké munice tak mohou běžet až do září, řekl dnes novinářům český ministr zahraničí Jan Lipavský v bruselské centrále NATO, kde začíná dvoudenní jednání šéfů diplomacií zemí aliance.
Česko patří k nejsilnějším podporovatelům Ukrajiny. Za loňský rok ČR pro Ukrajinu mimo jiné zprostředkovala dodávky přibližně 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice různých ráží. Do české muniční iniciativy se zapojila řada spojeneckých zemí.
Díky iniciativě Česko podle Lipavského snížilo dělostřeleckou převahu Ruska na bojišti o 500 procent. „Bylo to 1:10 a dneska je to 1:2,“ řekl českým novinářům v Bruselu. Cílem České republiky je v letošním roce dodávat na Ukrajinu 125.000 kusů munice měsíčně.
V Bruselu jde o první zasedání NATO, kterého se účastní nový americký ministr zahraničí Marco Rubio. Očekává se proto, že se tématem diskuse stanou i nedávné útoky amerických představitelů na dva spojence z NATO, Kanadu a Dánsko. „Sám jsem zvědavý, s čím americká delegace přijíždí,“ uvedl Lipavský. „Zatím jsem ale neslyšel, že by Spojené státy zpochybňovaly Severoatlantickou alianci jako takovou a závazky, které z toho vyplývají,“ dodal.
Debata má podle Lipavského sloužit k tomu, aby si spojenci sladili noty a utříbili názory. „Budu mluvit o tom, co Česko vnímá jako hrozby a jako rizika,“ řekl. Hovořit chce také o tom, co je třeba dělat, aby NATO zůstalo nejúspěšnější vojenskou aliancí na světě. „Česko rozhodně nezpochybňuje nutnost navyšovat výdaje na obranu. Vláda rozhodla, že budeme hledat zdroje tak, abychom o 0,2 procenta navyšovali průběžně do roku 2030,“ doplnil.
Ministři zahraničí budou jednat i o víceletém finančním rámci, podle Lipavského by měl více zdůraznit téma bezpečnosti. Na jednání chce český ministr kromě muniční iniciativy informovat spojence také o zařazení dvou lidí na vnitrostátní sankční seznam. Česká vláda ve středu na seznam zařadila běloruskou novinářku Natalii Sudliankovou a příslušníka ruské tajné služby GRU Alexeje Šavrova. Sudlianková je podle Lipavského klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.