Aktual.: 9.11.2026 13:08
Brusel – Ceny nemovitostí v Evropské unii se za posledních deset let zvyšovaly rychleji než příjmy domácností. Loni byl poměr cen k příjmům o 6,8 procenta vyšší než v roce 2015, uvedl dnes ve své zprávě unijní statistický úřad Eurostat. Za tímto vývojem se však skrývaly značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Česká republika zaznamenala čtvrtý nejvyšší nárůst tohoto poměru.
Poměr cen nemovitostí k příjmům domácností porovnává změny cen nemovitostí se změnami příjmů domácností přepočtené na obyvatele ve vztahu k výchozímu roku. Zvyšuje se, když ceny nemovitostí rostou rychleji než příjmy nebo když klesají pomaleji. Naopak se snižuje, když ceny nemovitostí rostou pomaleji než příjmy nebo když klesají rychleji. Pokud se obě hodnoty vyvíjejí stejným tempem, zůstává uvedený poměr beze změny.
Ve srovnání s rokem 2015 byl loni tento poměr vyšší v 17 zemích EU, zatímco ve zbývajících deseti zemích klesl. V období od roku 2015 do roku 2025 zaznamenalo největší nárůst tohoto poměru Portugalsko (o 60,8 procenta), následované Nizozemskem (34,3 procenta), Maďarskem (26,5 procenta), Českem (25,8 procenta) a Španělskem (24,5 procenta).
Na opačném konci žebříčku se ocitlo Rumunsko, kde tento poměr zaznamenal největší pokles (o 42,8 procenta). Následovalo Finsko (o 25,2 procenta) a Bulharsko (o 16,2 procenta). Tyto údaje porovnávají vývoj cen nemovitostí ve vztahu ke změnám příjmů v čase. Neřadí tedy země podle toho, jak drahé jsou v nich nemovitosti v absolutním vyjádření vzhledem k výši příjmů.
Ceny nemovitostí určených k bydlení, tedy bytů, rodinných domů a pozemků, v České republice ve druhém čtvrtletí letošního roku zpomalily růst. Meziročně vzrostly o 8,6 procenta, zatímco v prvním čtvrtletí jejich růst činil deset procent. Vyplývá to z analýzy České bankovní asociace (ČBA), která vychází také z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Dalším způsobem, jak posuzovat dostupnost bydlení, je standardizovaný poměr cen nemovitostí k příjmům domácností. Tento ukazatel vyjadřuje, zda se poměr indexu cen nemovitostí k indexu příjmů domácností nachází nad, nebo pod svým dlouhodobým průměrem od roku 2000.
Údaje ukazují dva výrazné vrcholy: první nastal v roce 2007, tedy před vypuknutím globální finanční krize, a druhý v roce 2022. V těchto letech byl poměr cen nemovitostí k příjmům domácností o 7,9 procenta, respektive o 7,4 procenta vyšší než jeho dlouhodobý průměr. V období mezi těmito dvěma vrcholy ukazatel klesal a v roce 2014 byl 6,4 procenta pod svým dlouhodobým průměrem. Po roce 2014 začal ukazatel opět růst. V letech 2023 a 2024 klesal a loni se mírně dostal nad svůj dlouhodobý průměr, konkrétně o 0,03 procenta.
Standardizovaný poměr cen nemovitostí k příjmům domácností pomáhá v čase identifikovat narůstající potenciální nerovnováhy na trhu s bydlením. Proto se používá jako doplňkový ukazatel v hodnoticí tabulce postupu při makroekonomické nerovnováze.
Poměr cen nemovitostí k příjmům domácností a jeho standardizovaná verze popisují jedno z hledisek dostupnosti bydlení. Mezi další doplňkové ukazatele patří počet let příjmů potřebných k pořízení bytu či domu a náklady na financování jeho koupě prostřednictvím hypotečního úvěru. Průběžné výdaje spojené s bydlením zachycují další ukazatele Eurostatu, například podíl nákladů na bydlení na disponibilním příjmu domácností.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}