Aktual.: 17.10.2024 13:02
Brusel – Evropská unie zůstala v řešení migrace na půli cesty, společně s dalšími zeměmi EU proto Česko navrhuje důslednější opatření. Po ranní schůzce s několika dalšími unijními premiéry to na sociální síti X uvedl předseda české vlády Petr Fiala. Cílem jednání, které se uskutečnilo ještě před zahájením summitu EU, bylo „sladit postoje“ před rokováním v rámci celé sedmadvacítky.
Setkání pořádaly Itálie, Dánsko a Nizozemsko a kromě Česka byli přítomni i zástupci Estonska, Kypru, Slovenska, Malty, Rakouska, Polska a Maďarska. Na schůzce nakonec byla i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Evropská unie zůstala v řešení migrace na půli cesty. Proto společně s dalšími zeměmi navrhujeme důslednější opatření – například rychlejší navracení neúspěšných žadatelů do třetích zemí či vytváření azylových center mimo Evropu,“ napsal Fiala. „Nejsme sice hraniční zemí schengenského prostoru, přesto jsme v této oblasti velmi aktivní, protože chápeme, co všechno je v sázce,“ dodal.
O migrace se na summitu očekává asi nejbouřlivější diskuze, situace v řadě evropských zemí se totiž v posledních měsících změnila. Německo zavedlo kontroly na pozemních hranicích se všemi okolními státy, Nizozemsko a Maďarsko chtějí trvalou výjimku z unijních pravidel pro migraci a udělování azylu a i polský premiér Donald Tusk oznámil, že kvůli situaci na polsko-běloruské hranici se Polsko chystá pozastavit určitým skupinám příchozích právo na azyl.
Postoje jednotlivých zemí k řešení problémů souvisejících s migrací se ale liší. Španělský premiér Pedro Sánchez se nedávno nechal slyšet, že by chtěl uspíšit začátek účinnosti nového migračního paktu v Evropské unii na léto příštího roku. Podobný názor zastává i Německo, které by rovněž chtělo, aby nedávno schválený migrační pakt začal být účinný dříve než v roce 2026. Naopak Polsko migrační pakt ostře kritizuje, stejně tak se proti němu staví i Maďarsko. Česká republika nemá podle informací ČTK s urychlením účinnosti paktu zásadnější problém.
Migrační pakt má vést k lepšímu zvládání migrace, k efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracením neúspěšných žadatelů o azyl. Zavádí mimo jiné princip, že unijním zemím přetíženým migračním tlakem solidárně pomohou ostatní státy buď tím, že část migrantů převezmou, nebo poskytnutím finanční či materiální podpory.
