Aktual.: 17.11.2025 13:34
Praha – Česko si dnes připomíná revoluční události roku 1989 vedoucí k pádu komunistického režimu i perzekuci studentů za nacistické okupace o 50 let dříve. Centrem akcí se stala tradičně pražská Národní třída, kterou i v chladném a deštivém počasí během dopoledne zaplnily tisíce lidí. Příchody politiků napříč politickým spektrem vyvolaly podobně jako v minulých letech bouřlivé emoce jejich odpůrců i příznivců.
K pamětní desce připomínající potlačení studentské demonstrace před 36 lety přicházeli vedle ústavních činitelů také rektoři, velvyslanci, zástupci spolků, osobnosti veřejného života, rodiny s dětmi, lidé všech generací. Happeningy, průvody a další akce odkazující na boj proti totalitám a na svobodu se konají i v dalších městech po celé republice.
Jako jeden z prvních politiků dorazil kolem 08:00 na Národní předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který po vítězných volbách jedná s SPD a Motoristy o nové vládě. Většina přítomných na něj pískala a volala „hanba“ či „StB“ v narážce na Babišovo jméno v evidenci spolupracovníka komunistické tajné policie. Z davu se ale ozvala i ojedinělá provolání na Babišovu podporu. „Nikdy jsem nebyl estébák, já jsem nikdy nic nepodepsal, já jsem vyhrál všechny soudy, takže tady opakují nějaké lži,“ reagoval Babiš. Význam 17. listopadu spočívá podle něj v tom, že země získala svobodu, demokracii či svobodné volby a je třeba být vděčný těm, kteří k tomu tehdy přispěli.
Dosluhující premiér Petr Fiala (ODS), jehož vláda v demisi spravuje zemi do jmenování nového kabinetu, podle svých slov nemá radost z toho, co se nyní v České republice odehrává. Kritizoval Babiše mimo jiné za údajnou spolupráci s někdejší komunistickou Státní bezpečností či předsedu Sněmovny Tomia Okamuru (SPD), který se podle něj přiklání k extrémním názorům. „Ty 17. listopady jsou různé. Někdy sem chodím s radostí, někdy trochu s obavami. Tento 17. listopad patří k těm, kdy sem jdu spíše s obavami,“ řekl novinářům.
Prezident Petr Pavel u příležitosti 17. listopadu prohlásil, že svoboda bez odpovědnosti nedává smysl, svoboda znamená respekt a odpovědnost k druhým. Mrzí ho, že někteří lidé svobodu slova zaměňují za svobodu urážet, překrucovat a lhát. S poukazem na legendární píseň Modlitba pro Martu symbolizující revoluční události 1989 uvedl, že se sice navrátila vláda do rukou lidu, ale zloba, závist a zášť bohužel v české společnosti stále nepominuly. Současná situace v České republice a vše, co se od roku 1989 podařilo, podle prezidenta i přes existující problémy nedává důvod živit mezi lidmi zlobu či nenávist. „To máme za domácí úkol, na kterém bychom měli ještě pracovat,“ uvedl Pavel.
Na Národní třídu tradičně zavítali politici někdejší vládní pětikoalice, tedy ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů. Bouřlivá atmosféra provázela příchod Motoristů, kteří se po říjnových volbách poprvé dostali do Sněmovny a jejich zástupci mají usednout i v rodící se vládě. Pískot a výkřiky „Hanba“, ale i vyjádření podpory mířily z davu zejména na čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, o němž se hovoří jako o možném ministru zahraničí. Turek novinářům řekl, že negativní reakce pokládá za součást demokracie a nemá je lidem za zlé. V narážce na příchod Pavla se podivil nad tím, že se píská na člověka z antikomunistické rodiny a naopak se vítají bývalí komunisté.
Někteří vládní politici směřující do opozice kritizovali neúčast předsedy Sněmovny a SPD Okamury na Národní třídě. Například končící vicepremiér a ministr vnitra Rakušan to označil za ostudu. Okamura předem oznámil, že návštěvu Národní třídy neplánuje. Účastnil se dnešní piety u Hlávkovy koleje a vzpomínkové akce na oběti nacistů z roku 1939 v ruzyňských kasárnách.
Předseda SPD uvedl, že k Hlávkově koleji chodí už několik let a jeho voliči to vítají. „Mají pocit, že se na rok 1939 trochu zapomíná,“ řekl novinářům. Je podle něj potřeba připomínat si obě data. „Kdo má čas, tak by měl jít tam, kdo má čas, tak by měl jít zase jinam a připomenout si to i to. A nehodnotit, kdo, kam a jak,“ podotkl. K památníku na Národní poslal květiny. Doufá, že je nikdo nevyhodí jako před několika lety. „Květiny na pietních místech bychom si vzájemně také vyhazovat neměli,“ dodal.
Okamura také řekl, že v Česku se omezuje svoboda. Za končící vlády podle něj přestávalo být Česko svobodné a lidé nemohou říkat, co si myslí. „Lidé se bojí mluvit a mají autocenzuru, tak to je jeden z příkladů, jak jsou omezována práva lidí,“ prohlásil šéf dolní parlamentní komory.
Na pietním shromáždění u Hlávkovy koleje v Praze zástupci akademické obce, současných studentů i politici vyzdvihovali význam vzdělání. Poukazovali na to, že vzdělaní lidé nepodléhají dezinformacím a jsou schopni kritického myšlení i vedení dialogu. Připomněli tragické události z listopadu 1939, kdy okupanti při protinacistické demonstraci smrtelně zranili studenta Jana Opletala. Události roku 1939 i 1989 si akademici a studenti připomněli také na shromáždění na Vyšehradě.
Na Národní třídě komunistická policie před 36 lety násilně potlačila studentský průvod. V ulici se po celý den koná už tradiční slavnost Korzo Národní. Letos s heslem „Máme si co říct“. Stovky svíček hoří nejen u pamětní desky u křižovatky s Mikulandskou ulicí, ale také u svítícího srdce Václava Havla na piazzetě Národního divadla, kde spolu diskutují skupinky lidí. Zájem je o stánek se svíčkami a trikolorami nebo o přednášky v tramvajích se symbolickými čísly 89 , 17 a 11. Před deštěm se lidé mohli schovat třeba také v kostele svaté Voršily, kde mohli vidět instalaci Skrytá církev o tajném setkávání věřících v době nesvobody. Občerstvit se příchozí mohou na takzvaném sametovém brunchi u stolu dlouhého desítky metrů.
Hodinu po poledni zazněla na Národní třídě státní hymna v podání slovenského romského umělce Mária Biháriho a symbolicky v 17:11 zazpívá herec Jan Cina Modlitbu pro Martu.
