Aktual.: 16.11.2025 15:20
Praha – Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v rámci řešení svého možného budoucího střetu zájmů učiní nevratné kroky, Agrofert ale neprodá. Učiní to v den, kdy se stane premiérem, nebo den předem, podle toho, jak se dohodne s prezidentem Petrem Pavlem. V dnešním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekla místopředsedkyně hnutí Alena Schillerová.
Podle Schillerové Babiš se svým řešením střetu zájmů vystoupí veřejně. Řešení je však podle ní složitý právní proces. Babiš je v současnosti řadový poslanec a do střetu zájmů by se dostal až v případě jmenování premiérem. „Měl by mít nějakou jistotu, když ty nevratné kroky učiní, že bude jmenován premiérem,“ uvedla Schillerová.
Babiš ve čtvrtek uvedl, že způsob, jakým vyřeší svůj střet zájmů, oznámí těsně před tím, než ho prezident jmenuje premiérem. Pokud si to prezident přeje, sdělí to veřejně. Prezident trvá na tom, že Babiš má ještě před jmenováním veřejnosti oznámit, jak svůj střet zájmů kvůli vlastnictví holdingu Agrofert vyřeší. Babiš již dříve uvedl, že Agrofert neprodá a střet zájmů vyřeší v souladu s českými a evropskými zákony.
Lidovci s podporou ODS, Starostů a nezávislých (STAN) a TOP 09 chtějí kvůli střetu zájmů pravděpodobného budoucího premiéra svolat mimořádnou schůzi Sněmovny. Babiš tak podle nich dostane příležitost veřejně objasnit, jak chce svůj střet zájmů před nástupem do vlády vyřešit. Podat návrh na svolání schůze chtějí strany v úterý. Podle Schillerové se Babiš na mimořádnou schůzi těší.
Babiš v únoru 2017 vložil akcie Agrofertu do svěřenských fondů kvůli novele zákona o střetu zájmů. V obou fondech si ale udržel vliv. Letos v říjnu pak potvrdil, že se opět stal jediným majitelem Agrofertu a že dělá kroky, aby se střetu zájmů vyhnul.
Schillerová: Zrušení poplatků za obnovitelné zdroje vyjde na 18 miliard Kč
Chystané převedení poplatků za obnovitelné zdroje od zákazníků na stát vyjde příští rok státní rozpočet na 17 až 18 miliard korun. Prostředky hodlá nově vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů získat přesuny prostředků v rámci rozpočtových kapitol, přičemž poplatky chce zrušit pro firmy i pro domácnosti. Schodek rozpočtu 286 miliard korun navržený končící vládou v demisi však zvyšovat nechce. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekla místopředsedkyně hnutí ANO a pravděpodobně budoucí ministryně financí Alena Schillerová.
Podle ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka však nebudou chystané kroky budoucí vlády stačit na přiblížení se připravovanému řešení v Německu, které má od ledna snížit ceny energií pro firmy v některých odvětvích na polovinu prostřednictvím snížení daně z elektřiny. „My, když odpustíme vše, co může vláda odpustit, tak nejsme schopni dorovnat německé ceny. Takže je potřeba jednat s německou stranou, protože ta konkurenční nevýhoda na naší straně by byla zásadní,“ podotkl. Koncová cena v Německu by se přitom měla snížit ze 130 eur na 55 až 60 eur za megawatthodinu, Česko je schopné se dostat na 80 eur, dodal.
Chystané zastavení růstu vyměřovacího základu pro sociální pojistné u osob samostatně výdělečně činných bude mít do rozpočtu dopad podle Schillerové okolo 3,5 miliardy korun. Podle ministra práce a sociálních věcí v demisi Mariana Jurečky to bude znamenat výpadek příjmů okolo osmi miliard a navíc to bude znamenat pro podnikatele nižší důchod v budoucnu. Podle expremiéra Jiřího Rusnoka se navíc zvětší rozdíl mezi odvody OSVČ a zaměstnanců.
Skupina poslanců nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů totiž předložila Sněmovně novelu, jež zastavuje růst sociálních odvodů živnostníků. Měsíční nejnižší vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných, kteří tuto činnost vykonávají jako hlavní, předloha zachová pro příští rok na letošní úrovni 35 procent průměrné mzdy. Podle platného zákona by vzrostl o pět procentních bodů. Živnostníci by tak měli podle Schillerové ušetřit nejméně 8580 korun ročně.
Schillerová zároveň uvedla, že nová vládní koalice nechce zastavovat dopravní stavby, přestože v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na příští rok chybí 37,2 miliardy korun. Zároveň zmínila, že na ministerstvu práce a sociálních věcí chybí na mandatorní výdaje v příštím roce 31,6 miliardy korun a letos 13 miliard Kč. To Jurečka odmítl, podle něj letos chybí zhruba sedm miliard korun.
Rusnok i Marek považují návrh státního rozpočtu, do kterého chce nová vláda navíc zapracovat úpravy, jež slibuje v programovém prohlášení, za nerealistický. Podle Rusnoka je navíc pravděpodobné, že jej nová vláda bude muset novelizovat s jinými základními parametry. Návrh státního rozpočtu, který tento týden poslala vláda v demisi po urgencích nové vládní koalice do sněmovny, bude ve středu před prvním čtením projednávat poslanecký rozpočtový výbor. Vláda už jednou rozpočet předložila, po říjnových volbách se jím ale nově zvolení poslanci nemohli zabývat.