ČEZ vybuduje na Orlické přehradě přečerpávací elektrárnu

Díky celkové modernizaci původní elektrárny bude podle něj možné čerpat vodu do Orlíku z níže položené přehrady Kamýk a uložit jednorázově až 750 MWh energie. To je denní spotřeba 80.000 českých domácností. Ostrá fáze modernizace začne příští rok, hotovo má být v roce 2033.

V ČR jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří společnosti ČEZ.

Modernizace na Orlíku, jejímž generálním dodavatelem bude společnost Litostroj Engineering ze skupiny Wikov Group, umožní dvěma ze čtyř soustrojí fungovat obousměrně. Podle Beneše tak půjde z 50 procent o klasickou vodní elektrárnu a z 50 procent o elektrárnu přečerpávací.

Beneš i vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) na dnešním představení projektu v prostorách elektrárny připomněli, že poslední přečerpávací elektrárna v Česku, Dlouhé stráně, vznikla před 30 lety. Projekt na Orlíku se podle Beneše připravoval téměř osm let a šlo o složitou veřejnou zakázku. V závěrečné fázi se rozhodovalo mezi dvěma velkými uchazeči z ČR a Rakouska. „Přičemž tuhle expertizu na světě mají čtyři firmy,“ podotkl Beneš. Vítěz podle něj podal lepší cenovou nabídku.

Havlíček uvedl, že přečerpávací nádrže se osvědčily a ve světě jsou velkým hitem. Ocenil, že dílo bude pro ČEZ dodávat tuzemský subjekt. Beneš poukázal na to, že zatímco dosavadní přečerpávací elektrárny v ČR se stavěly takzvaně na zelené louce, nyní půjde o modernizaci dosavadního zařízení.

Orlík by měl v dalších desetiletích let plnit roli velké baterie. Rozdíl mezi hladinou kamýcké a orlické přehrady je 70 metrů a energetici mohou výškového rozdílu efektivně využít. Výhodou nové přečerpávací elektrárny bude, že vznikne na dosavadním díle a nebude zabírat další plochy. Mělo by jít o postupnou přestavbu, během níž budou vždy minimálně dvě ze čtyř soustrojí v provozu.

Energetici postupně na Orlíku zmodernizují všechna čtyři soustrojí, kdy zachovají celkový výkon elektrárny 364 MW. Výkon dvakrát 95 MW připadne na klasické jednosměrné turbíny a dvakrát 87 MW bude díky instalaci reverzních turbín sloužit pro přečerpávací režim. To přinese možnost uložit jednorázově až 750 MWh energie, a zvýšit tak energetickou úložnou kapacitu v českých přečerpávacích elektrárnách o více než 12 procent.

Většina prací je plánována v interiéru, kde technici demontují staré technologie a instalují nové. Počítá se nejen se změnou typu části soustrojí, kdy dvě ze čtyř původních Kaplanových turbín z roku 1961 nahradí Francisovy, ale také s novými generátory a souvisejícími technologiemi. Změny umožní provoz ve dvou režimech – výrobu elektrické energie i čerpání vody. V době přebytků energie bude možné vodu vracet zpět do horní nádrže a energii ukládat. Ve chvíli, kdy bude elektřina potřeba, se celý proces otočí a elektrárna rychle dodá výkon do sítě.

„Když třeba hodně svítí, hodně fouká a není dostatečná spotřeba, tak v tu chvíli přečerpáváme nahoru. Když je špička, tak pouštíme dolů. Ale to vyrovnávání je v průběhu dne, není to tak, že bychom si ukládali elektřinu v řádu dnů týdnů měsíců,“ popsal princip Beneš. Podotkl, že manipulační řád umožňuje jen hodinové změny. Generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala uvedl, že spuštěním nové elektrárny se zásadní změna na hladinách nádrží neprojeví. Maximální pokles může být o dva až o 2,5 metru u Kamýku a do 20 centimetrů v případě Orlíku. „Veškeré kolísání hladiny bude v intencích stávajícího manipulačního řádu,“ dodal.

ČEZ dosud obnovil zhruba 40 soustrojí na více než 20 vodních elektrárnách, modernizací zvýšil průměrnou účinnost vodních zdrojů o čtyři až deset procent podle elektrárny a turbíny. Díky dosavadním investicím zhruba za pět miliard korun budou elektrárny podle ČEZ připraveny v následujících desítkách let na bezemisní výrobu elektřiny, bezpečné dodávky a výrobu stejného objemu elektřiny z nižšího množství vody.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}