Praha – Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta, její rozhodnutí bylo jednomyslné. Verdikt byl v souladu s očekáváním finančního trhu a kurz koruny na něj výrazněji nereagoval. Guvernér ČNB Aleš Michl upozornil, že v ekonomice převažují rizika ve směru vyšší inflace. Na příštím jednání v listopadu se podle něj bude bankovní rada rozhodovat mezi stabilitou a zvýšením sazeb.

ČNB naposledy upravila základní úrokovou sazbu v červnu, kdy ji zvýšila o čtvrt procentního bodu. „Bankovní rada vyhodnotila, že zvýšení sazeb na červnovém zasedání vedlo prozatím k dostatečnému zpřísnění měnových podmínek,“ řekl Michl. Připomněl, že v Česku platí vyšší sazby než v eurozóně, a to i přes zpřísnění měnových podmínek Evropskou centrální bankou v minulém týdnu.

„ČNB nechala úrokové sazby beze změny. Na rozdíl od Evropské centrální banky, která své sazby nedávno zvýšila, má tuzemská centrální banka stále poměrně komfortní vyčkávací prostor. I po dnešním rozhodnutí zůstává její depozitní sazba o 125 bazických bodů výše než sazba ECB,“ uvedl analytik Banky Creditas Petr Dufek. Přesto se podle něj po dnešku zvýšila pravděpodobnost, že ČNB v příštích měsících přistoupí k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Drahá ropa, vysoké ceny plynu a s nimi spojený růst cen elektřiny totiž vytvářejí prostor pro nový inflační impulz v příštím roce, dodal.

Také Michl mluvil o možnosti měnovou politiku dál zpřísnit. Klíčové pro rozhodnutí bude vyhodnocení nových dat o vývoji ekonomiky a jejich dopadu na dlouhodobý vývoj inflace, uvedl guvernér ČNB. „Nebudeme se rozpakovat zvýšit sazby, pokud to situace bude vyžadovat,“ dodal.

Ve směru vyšší inflace podle ČNB působí pokračující rychlý růst mezd, který souvisí s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Rizikem je také možné zrychlení tvorby peněz v ekonomice kvůli většímu dluhovému financování domácností i vládních institucí. Ministerstvo financí na příští rok navrhlo prohloubení schodku státního rozpočtu na 389 miliard korun z letošních 310 miliard. Koalice se nyní dohodla na jeho snížení o jednotky miliard. „Zvýšení deficitu veřejných financí je proinflační tlak, přispívá k růstu inflace v Česku. Dlouhodobě konzistentní s plněním našeho inflačního cíle by byla politika snižování deficitu veřejných financí,“ řekl Michl.

Současná úroveň úrokových sazeb dál významně ovlivňuje dostupnost vlastního bydlení, která je zejména v Praze velmi napjatá, uvedl generální ředitel společnosti Cresco Real Estate pro ČR Aleš Svatoň. Nejde přitom podle něj jen o výši měsíční splátky. Vyšší sazba znamená také vyšší nároky na bonitu a klient při stejném příjmu dosáhne na nižší úvěr, poznamenal.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.
Exit mobile version