Aktual.: 17.03.2026 06:12
Brusel – Předseda Evropské rady António Costa od maďarského premiéra Viktora Orbána očekává, že bude ohledně unijní půjčky Ukrajině respektovat to, s čím souhlasil na prosincovém summitu EU. Podle Costy je naprosto nepřijatelné, aby jeden členský stát poté, co se Evropská unie na něčem shodla, vzal své slovo zpět. Costa to uvedl v pondělním rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR), který sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a jehož je ČTK členem.
Maďarsko blokuje unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur, která je určena na roky 2026 a 2027. Premiér Viktor Orbán žádá, aby Ukrajina nejdříve obnovila dovoz ruské ropy ropovodem Družba do Maďarska a na Slovensko. Ropovod byl podle Ukrajinců poničený ruskými útoky, podle Budapešti ale Kyjev dovoz ropy blokuje z politických důvodů.
„Nemusím přesvědčovat premiéra Orbána, aby souhlasil s něčím, s čím souhlasil už 18. prosince. Rozhodnutí přijaté Evropskou radou je rozhodnutím, které platí, a všechny členské státy ho musí respektovat,“ uvedl předseda unijních summitů na dotaz, jak plánuje maďarského premiéra na summitu přesvědčovat. Kyjev půjčku potřebuje nejpozději v dubnu, jinak se ocitne ve vážných finančních problémech. „Od premiéra Orbána očekávám, že bude respektovat to, na čem jsme se dohodli,“ dodal Costa s tím, že je optimista a věří, že Maďarsko bude respektovat „sebe, své kolegy a unijní smlouvy.
Pokud jde o poškozený plynovod Družba, podle Costy EU očekává, že bude co nejdříve opraven a znovu otevřen, aby mohl zásobovat Slovensko a Maďarsko. „Co je nejdůležitější, je nezbytné chránit ropovod Družba před budoucími útoky. Další ruské útoky by tento ropovod mohly opět zničit,“ uvedl předseda Evropské rady. Zmínil, že EU podporuje Ukrajinu již od prvního dne ruské invaze, ať již vojensky, diplomaticky, politicky i finančně a má s Kyjevem a ukrajinskými prezidentem Volodymyrem Zelenským dobré vztahy. „Samozřejmě ale nemůžeme akceptovat, když se někdo, byť v emotivní chvíli, nevhodně vyjádří na adresu jednoho z lídrů státu EU,“ dodal.
Zelenskyj před pár dny v Kyjevě prohlásil, že opravy ropovodu mohou být dokončeny do měsíce a půl. „Doufám, že to té jedné osobě bude stačit a že jedna osoba v EU nebude blokovat (půjčku) 90 miliard (eur) či první tranši z 90 miliard, a ukrajinští vojáci tak budou mít zbraně. Jinak předáme adresu této osoby naší armádě, našim chlapcům, ať si s ním popovídají po svém,“ pohrozil Zelenskyj podle ukrajinských médií na adresu maďarského premiéra. Maďarská vláda to tehdy označila za vyhrožování smrtí.
USA a Izrael zaútočily na Írán bez varování spojenců, uvedl Costa
Brusel – Spojené státy a Izrael se rozhodly zahájit útoky proti Íránu, aniž by o tom informovaly své spojence. Pro EU to přitom znamená vážné riziko pro její bezpečnost, zejména ekonomickou bezpečnost, dále riziko zvyšování mezinárodního napětí a rovněž zvýšené riziko hrozby terorismu. V rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) to uvedl předseda Evropské rady António Costa. ENR sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a ČTK je jeho členem.
„Podívejte se, nejsem právník. Dívám se na to především z politického hlediska a z něj mohou konstatovat, že Spojené státy a Izrael se rozhodly zahájit tuto iniciativu, aniž by o tom informovaly své spojence,“ uvedl Costa v odpovědi na dotaz, jestli by útoky označil jako nelegální podle mezinárodního práva.
USA a Izrael zahájily údery proti Íránu 28. února. Americký prezident Donald Trump to kromě jiných vysvětlení zdůvodnil také snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně a vyzval též Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Při americko-izraelském bombardování Teheránu zemřel mimo jiné i dlouholetý nejvyšší duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí, jehož pak nahradil jeho syn Modžtaba Chameneí. Írán v odvetě bombarduje Izrael a americké objekty v zemích Perského zálivu, jeho rakety či jejich části sestřelené protivzdušnou obranou dopadají ale i na civilní budovy v těchto státech.
„Vyzýváme všechny strany, aby se zdržely dalších kroků, aby plně respektovaly mezinárodní právo, zejména zásady Charty OSN, aby zastavily tuto válku a daly prostor diplomacii,“ uvedl k současnému dění Costa. „Zároveň odsuzujeme útoky Íránu proti sousedním zemím na Blízkém východě a v oblasti Perského zálivu,“ dodal. Evropská unie je podle něj „hluboce znepokojena“ důsledky této války na mezinárodní řád založený na pravidlech, jejími humanitárními důsledky a také jejím dopadem na ceny energií.
Jak dlouho by mohl konflikt trvat, nelze podle předsedy Evropské rady odhadnout. „Myslím, že záleží na tom, jaký je konečný cíl této mise, a to není jasné,“ uvedl.
Podle Costy je i vzhledem k současnému dění o to naléhavější, aby se Evropská unie zaměřila na svou konkurenceschopnost a posílení strategické autonomie. Na summitu EU, který se koná tento čtvrtek v Bruselu, tak bude hlavním tématem právě posílení konkurenceschopnosti EU. „Pověřili jsme Evropskou komisi, aby předložila několik návrhů. To, co musíme tento týden udělat, je schválit konkrétní opatření s velmi konkrétními a cílenými časovými harmonogramy,“ prohlásil předseda unijních summitů. Je podle něj zejména důležité dokončit jednotný trh a prosazovat snižování byrokracie a zjednodušování tak, aby mohly společnosti v EU růst.
Konkurenceschopnost souvisí právě s cenami energií, které se zvyšují v důsledku konfliktu v Íránu. „Již před krizí na Blízkém východě jsme si ale uvědomili, že musíme snižovat náklady na energie. Nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, je přitom investovat stále více do domácí energie,“ uvedl Costa. Regiony, které využívají domácí energie, mají podle něj nižší ceny než ty, které je dovážejí.
Předseda unijních summitů dostal i otázku týkající se výroku belgického premiéra Barta De Wevera, který se o víkendu vyslovil pro ukončení války na Ukrajině a pro normalizaci vztahů s Ruskem s cílem znovu získat přístup k levným surovinám. „Domnívám se, že v budoucnu s Ruskem budeme muset mluvit. Ne o energetice, ale o evropské bezpečnosti a míru na Ukrajině. To jednou přijde, ale ne teď,“ prohlásil Costa. Nyní je podle něj důležité podporovat úsilí vedené americkým prezidentem Donaldem Trumpem o dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině. „Musíme být ale připraveni, protože jednoho dne se může prezident Trump rozhodnout, že už ve svém úsilí nebude pokračovat, nebo jednoho dne, bohužel, může ve svém úsilí selhat,“ dodal s tím, že pak to bude EU, která bude v tomto úsilí pokračovat.
„Naše strategie je ale jasná: odpoutat se od ruských energií, nikoli vyjednávat s Ruskem o ceně energie,“ uzavřel předseda unijních summitů.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}












