ČR bude připravená na migrační pakt, solidaritu ale odmítá, řekl Metnar

„My jsme hned na prvním jednání vlády odmítli princip solidarity. Od Evropské komise jsme dostali výjimku na další přijímání uprchlíků a migrantů, ale pokud jde o opatření, která mají posílit bezpečnost a jejich uvedení do praxe, jsme na tom dobře,“ uvedl Metnar s tím, že Česko patří mezi „připravenější“ státy.

Podle unijních zdrojů ČTK jsou ne všechny členské státy EU připravené na to, že pakt příští pátek po dvou letech vstoupí v platnost a budou muset pracovat na vylepšeních svých systémů ještě další týdny a měsíce.

„Příští týden bude odcházet z České republiky dopis, že naše informační systémy budou připravené, abychom je mohli využívat pro bezpečnost našich občanů a kontrolu na hranicích,“ řekl český ministr. „My jako Česká republika unijní zákony dodržujeme. Vyhradili jsme se proti principu solidarity a to platí, protože pro nás to není řešení migračních tlaků. Pro nás je řešením důsledná ochrana vnějších hranic, boj proti nelegální migraci a samozřejmě efektivní návraty cizinců, kteří nesplňují naše podmínky,“ dodal Metnar.

Součástí migračního a azylového paktu je i takzvaný mechanismus solidarity, který určuje, které země EU jsou pod migračním tlakem a jak by jim ostatní státy měly solidárně pomoci. Země si přitom budou moci vybrat mezi přemístěním žadatelů o azyl na své území, poskytnutím finančních příspěvků nebo zajištěním operativní a technické podpory.

Řecko, Kypr, Španělsko a Itálie jsou podle Evropské komise vystavené neúměrnému migračnímu tlaku a budou mít nárok na přístup k fondu solidarity pro členské státy potýkající se kvůli migraci se zátěží.

Česká republika, která hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle EK spolu s Bulharskem, Estonskem, Chorvatskem, Rakouskem a Polskem do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si mohly požádat o odečtení jejich příspěvků. Česko si na rok 2026 požádalo o úplné odečtení příspěvků a výjimku dostalo.

Metnar v Lucemburku zdůraznil, že v rámci posledního půlroku bylo přijato několik opatření doplňujících migrační pakt, která znamenají zpřísnění podmínek. Týkají se bezpečných třetích zemí, bezpečných zemí původu i efektivnější návratové politiky. „To je v souladu s naší politikou, abychom připravovali bezpečnější a přísnější pravidla pro migraci na našem území,“ uvedl český ministr.

Česká republika dostala výjimku z principu solidarity pro letošní rok, Evropská komise ale bude situaci vyhodnocovat každoročně. „Už dneska se vedou s předstihem znovu diskuse ohledně využití té výjimky a Česko je jedna ze zemí, která splňuje parametry,“ řekl Metnar. Odmítl nicméně spekulovat nad tím, co by Česko dělalo, kdyby výjimku pro příští rok nezískalo.

Metnar: Většina zemí podpořila prodloužení ochrany Ukrajinců, ale s omezeními

Většina zemí na jednání v Lucemburku podle Metnara podpořila Českem prosazovaný návrh, aby byla dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky prodloužena po roce 2027, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Zástupci Evropské komise následně po diskusi se státy uvedli, že půjdou touto cestou a s návrhem potřebného opatření přijdou do července letošního roku.

„Situace se opravdu od počátku války na Ukrajině změnila. Tenkrát to byla opravdu vážná situace, kdy většina osob, které k nám přicházely, byly ženy, ale teď poslední dobou je větší polovina mužů v produktivním věku, na které se vztahuje branná povinnost,“ uvedl Metnar. Určitá omezení jsou podle něj i v souladu s kroky Kyjeva. „Ukrajina sama chce, aby tito muži zůstali na Ukrajině, protože je potřebuje pro svou obranu, potřebuje je pro chod ekonomiky a potřebuje je také proto, aby mohla v budoucnu začít s obnovou země,“ dodal český ministr.

Ukrajinci ze své země prchají kvůli ruské vojenské agresi, kterou Moskva zahájila před čtyřmi lety. V Česku bylo k únoru 2026 evidováno přes 398.000 osob ukrajinské národnosti s dočasnou ochranou. Podle ministerstva vnitra jich přichází do Česka z Ukrajiny dál přibližně 6000 měsíčně. Česká republika přijala nejvíce ukrajinských uprchlíků na počet obyvatel v Evropské unii. Dočasná ochrana jim umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh. Dočasnou ochranu mají ukrajinští uprchlíci v zemích EU zatím do konce března 2027.

Během dnešního jednání v Lucemburku zazněly podle Metnara ohledně budoucnosti dočasné ochrany pro Ukrajince různé názory, přibližně 80 procent zemí ale podpořilo Českem prosazovaný návrh. Je mezi nimi například i Německo. Spekulovalo se rovněž o dalším návrhu, inspirovaném Švýcarskem a Dánskem, které neudělují dočasnou ochranu uprchlíkům pocházejícím z určitých regionů, které jsou považovány za bezpečnější.

„Během jednání to zaznělo, ale uvidíme. Musíme počkat do července, jaké parametry bude mít ten legislativní návrh. Následně se o něm bude diskutovat tak, aby mohl být přijat a implementován do příštího roku,“ dodal český ministr.

Podle eurokomisaře pro migraci Magnuse Brunnera je rovněž důležité slyšet přímo od Ukrajinců, jaký je jejich názor na budoucnost dočasné ochrany. „Na jejím prodloužení panovala shoda, pak na jednání zaznívaly různé návrhy, jedním z nich bylo vyloučit muže mezi 23 a 60 lety, což je věc, kterou po nás chtějí i Ukrajinci,“ řekl Brunner na závěrečné tiskové konferenci. „Naslouchali jsme dnes ministrům velmi detailně, zejména těm ze zemí, které jsou nejvíce zasažené, jako je Česká republika, pobaltské státy, Polsko, Německo a Rakousko a přijdeme v příštích týdnech s návrhem, jak pokračovat,“ dodal.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}