Aktualizace: 12.05.2024 20:58
Praha – Česko loni vydalo na obranu 1,37 procenta hrubého domácího produktu (HDP). České televizi to dnes řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Výdaje tak dosáhly zhruba 101 miliard korun, přibližně o deset miliard korun méně, než se čekalo. NATO odhadovalo, že Česko loni vydalo na obranu 1,5 procenta HDP. Letos by se výdaje podle Černochové měly pohybovat okolo dvou procent HDP.
Ministerstvo obrany část peněz z loňska přesunulo na strategické projekty do letošního rozpočtu. „My jsme věděli od samého začátku, že Severoatlantická aliance nám nemůže ty finanční prostředky uznat, když nejsou v tom roce vyčerpány,“ řekla ČT Černochová. Podle ní stejně postupuje i Německo, které má také svůj fond. „Na druhou stranu aliance ví, že ty finanční prostředky jsou dislokovány ve prospěch modernizace, takže se to samozřejmě bere v potaz,“ podotkla ministryně.
Na obranu bylo původně v loňském rozpočtu schváleno 111,8 miliardy korun, což by odpovídalo 1,52 procenta HDP. Nakonec mělo ministerstvo obrany k dispozici 110,3 miliardy a podle závěrečného účtu utratilo 100,7 miliardy korun. Zhruba miliardu neutratilo a 7,8 miliardy přesunulo na letošek na strategické projekty.
Do obranných výdajů tentokrát vláda zahrnula i státní hmotné rezervy, kyberbezpečnost nebo některé dopravní projekty. „Několik staveb ve spolupráci s ministerstvem dopravy se pokusíme uplatnit v rámci NATO jako součást obranných výdajů, ale je to o diskusi. Výsledek se samozřejmě dozvíme z aliance začátkem roku 2025,“ řekl vrchní ředitel sekce obranné politiky ministerstva obrany Jan Jireš.
Opoziční politici loňský výsledek kritizují. „Ze strany současné pětikoalice a ministerstva obrany bylo deklarováno, jak se budou blížit ke dvěma procentům a místo toho je to de facto kontraproduktivní,“ řekl ČT předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO). „My dlouhodobě tvrdíme, že by to mělo být okolo 1,7 či 1,8 procenta, ale záleží na tom, aby to bylo v souladu s dopředu připravenými a vysoutěženými projekty,“ řekl ČT předseda sněmovního kontrolního výboru Radovan Vích (SPD).
Černochová letos počítá s výdaji okolo dvou procent, důležitý bude ale podle ní i výkon české ekonomiky. „Já vám neřeknu, jestli to bude 1,99 nebo 2,1. Budeme rádi, když budeme oscilovat kolem těch dvou procent,“ dodala.
Lídři zemí NATO se v září 2014 na summitu ve Walesu zavázali, že vojenské rozpočty se budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději v roce 2024 dosáhly dvou procent HDP v jednotlivých zemích. Poslanecká sněmovna loni v dubnu schválila zákon, podle kterého bude Česko vynakládat každoročně nejméně dvě procenta HDP na obranu. Podobný zákon mají třeba v Polsku, Rumunsku, Litvě a Lotyšsku.
Podle oficiálních odhadů NATO dalo loni na obranu menší podíl HDP jen pět členských zemí. Jsou to Slovinsko, Turecko, Španělsko, Belgie a Lucembursko. Dvě a více procent HDP vydalo na obranu 11 členských zemí z 31. Před pěti lety to bylo pět zemí. Nejvíce vydalo na obranu Polsko (3,90 procenta HDP), USA (3,49 procenta) a Řecko (3,01 procenta).
V absolutních částkách vydávají na obranu nejvíce Spojené státy (860 miliard dolarů), Německo, Británie a Francie. Nejméně pak dávají nejmenší členové aliance s méně rozvinutými ekonomikami, což je Černá Hora, Severní Makedonie a Albánie.
