ČR nebude přijímat tzv. Istanbulskou úmluvu, vláda zrušila souhlas s ratifikací

Česko úmluvu Rady Evropy s opatřeními k prevenci a ochraně žen před násilím podepsalo v roce 2016. Minulá vláda s ratifikačním procesem souhlasila v červnu 2023, Senát o půl roku později dokument neschválil a ratifikaci zastavil.

Podle odpůrců je úmluva nadbytečná, obsahuje genderovou ideologii, staví ženy proti mužům a Česko vše ve svém právu už má. Podle zastánců naopak přijetí dokumentu představuje závazek, že ČR služby pro potřebné zajistí a že násilí v zemi je nepřijatelné.

Babišova vláda v pondělí zrušila tři roky staré usnesení se souhlasem s ratifikací, které přijal kabinet Petra Fialy (ODS). Ten v příloze tehdy uvedl, že úmluva má sice chránit ženy, ale Česko stejnou ochranu zavede pro všechny oběti domácího násilí. Napsal také, že dokument nenařizuje upravit zemím rodinné právo a definici manželství či genderové identity. Vymínil si také výjimky, které se týkaly jurisdikce a toho, že ČR nebude muset udělovat povolení k pobytu týraným cizinkám.

V úmluvě se státy zavazují mimo jiné k uzákonění opatření proti násilí, k prevenci i vyčlenění peněz na služby. Počítá se se školením zdravotníků, policistů či soudců. Vzniknout by měla centra s lékařskou pomocí pro oběti sexuálního násilí, dostupná by měla být právní a psychologická podpora či azylové domy. Text zmiňuje, že do prevence by se měli zapojit i muži a chlapci. Pracovat by se mělo i s násilnými osobami.

Dokument odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Násilí vůči ženám vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci a poukazuje na to, že ženy bývají mnohem častěji obětí domácího a sexuálního násilí než muži i obětí masového znásilňování v ozbrojených konfliktech.

Úmluvu ratifikovaly čtyři desítky zemí. Vedle Česka ratifikaci neprovedly Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a tři postsovětské státy. Podle části expertů se úmluva o ochraně žen od počátku stala terčem dezinformací. Poukazují na to, že se ratifikační proces nezdařil v zemích pod silným ruským dezinformačním vlivem. Od úmluvy odstoupilo Turecko.

Babišova vláda před měsícem rozhodla o přesunu agendy lidských práv z gesce vedoucí úřadu vlády Tünde Barthy pod ministerstva bez projednání se zaměstnanci, experty či lidskoprávními vládními radami. Problematiku rovnosti žen a mužů se rozhodla převést nejdřív na ministerstvo práce, nakonec ji přemísťuje pod resort spravedlnosti. Pět desítek odbornic a odborníků z rady vlády pro rovnost žen a mužů a z jejích pracovních výborů, kteří pracují pro stát bezplatně, oznámilo podmíněnou rezignaci. Podle nich se agenda oslabuje a Česko od prosazování rovných šancí ustupuje. Své rozhodnutí se chystají expertky a experti oznámit v příštích dnech.

Konec Istanbulské úmluvy je od vlády špatný signál obětem násilí, míní expertky

Zástupkyně organizací na pomoc ženám a bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková považují rozhodnutí vlády o konci ratifikace takzvané Istanbulské úmluvy proti domácímu a sexuálnímu násilí za špatný a smutný signál pro oběti. Jejich situaci či prevenci a řešení násilných výpadů to v Česku nezlepší. Oslovené šéfky organizací a bývalá zmocněnkyně to sdělily ČTK.

„Pojďme se podívat, kdo zrušení podpory ratifikace Istanbulské úmluvy nyní slaví. Rozhodně to nejsou oběti domácího násilí ani organizace, které jim každodenně zajišťují potřebnou pomoc. Nejsou to ti, jichž se téma bytostně týká,“ řekla Šimáčková Laurenčíková. Podle ní by úmluva byla závazkem státu, že posílí dostupnost specializované pomoci pro oběti a bude rozvíjet i programy pro násilné osoby ke zvládání agrese či prevenci ve školách.

Vládní rozhodnutí nezlepší situaci obětí ani podle šéfky organizace proFem Jitky Polákové. Organizace provozuje první specializované centrum pro oběti sexuálního násilí v Česku a dlouhodobě pomáhá obětem domácího násilí. „Je to smutný signál pro oběti domácího a sexuálního násilí, když premiér (Andrej Babiš z ANO) i zmocněnkyně (pro lidská práva Taťána Malá z ANO) deklarují podporu těmto tématům. Premiér při svém předchozím působení úmluvu podporoval, tak nechápu, co se změnilo. Každopádně v kombinaci s celou situaci okolo přesunu agendy lidských práv to opravdu situaci obětí nezlepší,“ uvedla Poláková. Poukázala na rychlost změn, které se dějí bez projednání s experty o dopadech.

O přesunu agendy lidských práv a protidrogové politiky z gesce úřadu vlády pod čtyři ministerstva rozhodl Babišův kabinet před měsícem. Záměr předem neprojednal ani se zaměstnanci, ani se svými vládními radami. Experti to kritizují. Podle nich se agenda oslabuje a od prosazování lidských práv a rovných šancí se ustupuje.

„Rozhodnutí vlády stáhnout podporu ratifikaci Istanbulské úmluvy vnímám jako velmi negativní signál směrem k prevenci a řešení genderově podmíněného násilí a sexualizovaného násilí,“ uvedla místopředsedkyně České ženské lobby Markéta Kos Mottlová.

Podle Kos Mottlové bude lobby, která zastřešuje desítky organizací na podporu žen či lidských práv, bedlivě sledovat přístup vlády k převzetí unijní směrnice o potírání násilí na ženách a domácího násilí. „Bohužel jsme dlouhodobě v českém prostředí svědky toho, že dochází k minimalistické transpozici evropských směrnic, čímž se oslabuje jejich pozitivní dopad,“ uvedla místopředsedkyně. Zmínila směrnici o transparentnosti odměňování, o vyváženém zastoupení ve vedení či o sladění práce a rodiny, kde ČR dosud některé z podmínek nepřevzala.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}