Dalším místopředsedou Sněmovny se stal Skopeček

Praha – Dalším místopředsedou Sněmovny se stal nominant ODS Jan Skopeček, jenž zastával stejnou funkci také v minulém volebním období. Poslanci ho zvolili v dnešním druhém kole tajné volby. Jedna ze čtveřice místopředsednických pozic zůstala neobsazená. Předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů a bývalá místopředsedkyně dolní komory Olga Richterová dnes neuspěla, stejně jako v prvním volebním kole na ustavující schůzi. Předsedou sněmovního evropského výboru se stane nový poslanec ODS Petr Sokol. Sněmovna naplnila 14 stálých komisí, z toho devíti kontrolních, o jejichž vytvoření rozhodla v úterý. Komise mají po 13 členech.

Pětačtyřicetiletý Skopeček získal 121 ze 185 poslaneckých hlasů. Richterová jich obdržela 30. Výsledky oznámil předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO). Ke zvolení byl potřebný zisk nejméně 93 hlasů. Skopeček po ohlášení výsledků poděkoval za podporu a slíbil, že bude všem měřit stejným metrem. Šéf poslanců ODS Marek Benda ocenil před novináři Skopečkovo zvolení, stalo se tak podle něj ale po drobném zádrhelu.

Na ustavující schůzi poslanci zvolili místopředsedy adepty koaličních ANO a Motoristů Patrika Nachera a Jiřího Bartáka. Ke zvolení tehdy bylo nutné získat nejméně 98 poslaneckých hlasů. Nacher jich obdržel 144 a místopředseda Motoristů Barták 113. Skopeček se ziskem 78 hlasů neuspěl, byť jedna místopředsednická pozice náleží podle plánů nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů občanským demokratům. Skopeček se podle zjištění ČTK před dnešním hlasováním přišel představit na klub Motoristů.

Neobsazené místo má připadnout hnutí STAN, které svého předsedu Víta Rakušana zatím nemohlo nominovat s ohledem na jeho členství v končící vládě Petra Fialy (ODS). Se zastoupením Pirátů ve sněmovním vedení nastupující koalice nepočítá. Předsedkyně poslanců STAN Michaela Šebelová novinářům po volbě řekla, že hnutí očekává, že budou platit dosavadní dohody a poslední místo ve sněmovním předsednictvu zůstane neobsazené do chvíle, něž bude moci Rakušan kandidovat.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib pokládá za zvláštní, že ve sněmovním vedení nezbylo místo pro ženu. Případná nominace Richterové do další volby bude podle něj na klubu. „Za nás by byla Olga Richterová určitě kompetentní a zkušenou místopředsedkyní Sněmovny,“ řekl novinářům.

V souvislosti se Skopečkovým výsledkem v prvním kole na ustavující schůzi občanští demokraté vinili ANO, SPD a Motoristy z toho, že nedodržují ani vlastní nabídky. Jeho nezvolení dávali do souvislosti se sporem nastupující koalice a končící vlády o to, zda do Sněmovny opětovně pošle návrh státního rozpočtu na příští rok. Fialův kabinet předložil návrh rozpočtu dolní komoře ve středu.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá připustila, že odeslání rozpočtu hrálo roli. „Nebylo to jen to. My jsme chtěli celou situaci zklidnit, diskutovali jsme o tom na klubu. Chtěli jsme vyslyšet prosby o nějaké rozumné fungování v rámci Sněmovny,“ řekla novinářům. Zvolení Richterové podle ní nebylo vzhledem k rozdělení postů ve hře, naopak pokládá od Pirátů vůči zbytku opozice za nekorektní, že vlastního kandidáta vůbec navrhli.

V minulém volebním období narazil v listopadu 2021 na ustavující i další schůzi u tehdejší sněmovní většiny ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů nominant ANO Radek Vondráček. Hnutí ANO následně navrhlo místo něj Karla Havlíčka, jehož Sněmovna zvolila v únoru 2022. V předminulém období poslanci zvolili kandidáta ODS, nyní končícího premiéra Fialu místopředsedou Sněmovny na třetí pokus.

Předsedou evropského výboru bude nový poslanec ODS Petr Sokol

Předsedou sněmovního výboru pro evropské záležitosti se stane nový poslanec ODS Petr Sokol. Členové ho zvolili na dnešní první schůzi, protikandidáty neměl. Získal všech 19 odevzdaných hlasů. Po ukončení působení v čele ministerstva spravedlnosti má Sokola vystřídat Eva Decroix (také ODS). V uplynulých třech volebních obdobích vedl evropský výbor Ondřej Benešík (KDU-ČSL), jenž v letošních volbách do Sněmovny nekandidoval.

Sokol vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Přednáší na několika vysokých školách. Funkce se ujme potom, co ho patrně koncem listopadu potvrdí v předsednické pozici sněmovní plénum. „Pro nás má být společným zájmem, abychom v EU prosazovali zájem ČR, a o to bych se s vámi chtěl zasazovat,“ řekl Sokol svým kolegům ještě před volbou.

Místopředsedy výboru zvolili jeho členové Denise Doksanského (ANO), Marii Krškovou (KDU-ČSL), Filipa Turka (za Motoristy) a Libora Vondráčka (SPD/Svobodní). Neuspěly nominantky z klubu Pirátů Irena Ferčíková Konečná (Piráti/Zelení) a Michaela Moricová.

Evropský výbor si musel na volbu nového předsedy počkat kvůli omylu při stanovování počtu jeho členů. Sněmovna jej naplnila poslanci teprve dnes, když před tím zvýšila počet členů o dva na 22. Výbor projednává především návrhy unijní legislativy a další dokumenty EU. Seznamuje se také například s pozicemi české vlády pro evropské summity. Jeho členy jsou například bývalý europoslanec Filip Turek (za Motoristy) nebo Libor Vondráček (SPD/Svobodní).

Z celkem 18 sněmovních výborů nemá nového předsedu ještě výbor pro bezpečnost. Členové do jeho čela ve čtvrtek překvapivě nezvolili nominanta ODS Pavla Žáčka, jenž tento výbor vedl také v minulém volebním období. Šéf frakce ODS Marek Benda věří v to, že šlo jen o zkrat nebo o nedorozumění a že sněmovní většina ANO, SPD a Motoristů svou nabídku dodrží. „Občas dají ODS pohlavek, co s tím mám dělat, brečet nebudu, našeho nominanta budeme dávat do dalších voleb,“ řekl novinářům.

Občanští demokraté počítají s tím, že v budoucnu bude předsedkyní bezpečnostního výboru končící ministryně obrany Jana Černochová.

Piráti zbrzdili projednávání běžného programu Sněmovní schůze

Piráti dnes zbrzdili projednávání běžného programu sněmovní schůze. Jejich předseda Zdeněk Hřib se v úvodu jednacího dne obšírně zabýval zdravotním pojištěním cizinců v souvislosti s děním na čtvrteční schůzi zdravotnického výboru před volbou jeho předsedy. Hřib neúspěšně navrhoval, aby se poslanci zabývali možnostmi věcné debaty ve výborech. Řečniště obsadil na zhruba 45 minut.

Předseda Pirátů se před volbou Jiřího Maška (ANO) předsedou výboru opakovaně zajímal o odpovědnost za škody údajně způsobené někdejším zavedením monopolu jedné pojišťovny na zdravotní pojištění cizinců, které bylo později zrušeno. Výbor následně rozhodl hlasováním na návrh Borise Šťastného (Motoristé) o ukončení debaty.

„Prostor pro věcnou diskusi by měl být na výborech,“ zdůrazňoval dnes Hřib. Následně obšírně popisoval, jak funguje pojištění cizinců, i okolnosti zavedení monopolu, za nímž stáli poslanci ANO. Hřib pak poukazoval na to, že stát nyní má platit některým pojišťovnám odškodnění.

Stručnější byla předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová, která navrhovala zařadit na program pirátskou novelu, která zvyšuje některé daňové slevy a rodičovský příspěvek a zavedla by zdanění tichého vína. Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) ale Richterovou upozornil na to, že předlohu zatím není možné projednat, neboť k ní chybí stanovisko vlády. Richterová následně svůj návrh upravila, chtěla, aby poslanci debatovali o podpoře rodin.

Další pirátský poslanec Ivan Bartoš se zajímal o názor zástupců možné budoucí vlády ANO, SPD a Motoristů na pirátský protikorupční balíček. „V České republice ročně přicházíme o zhruba půl bilionu korun, ať už kvůli korupci nebo hospodářské kriminalitě,“ upozorňoval.

Pirátské poslankyně Kateřina Stojanová a Eva Šrámková prosazovaly návrh, aby se poslanci zabývali zastoupením žen ve vedení Sněmovny. „Může se stát, že ve vedení Sněmovny neusedne žádná žena,“ podotkla Stojanová. Jedinou kandidátkou do sněmovního předsednictva je Richterová, která by ale místo ve vedení dolní komory podle plánu nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů obsadit neměla.

Na návrh předsedkyně poslanců ANO Taťány Malé Sněmovna z programu schůze vyřadila bod, v němž měli poslanci doporučit ministerstvu financí uhrazení volebního příspěvek stranám, hnutím a jejich koalicím, které uspěly v letošních sněmovních volbách. Dolní komora zatím neobdržela oficiální údaje o obdržených počtech hlasů, od nichž se výše příspěvků odvíjí.

Sněmovní výbory kromě bezpečnostního a evropského už budou řídit noví předsedové

Sněmovní výbory kromě bezpečnostního a evropského už budou řídit noví předsedové. Sněmovna jejich zvolení v dnešních hlasováních jednotlivě po jménech potvrdila, čímž se ujali funkcí.

Plénum potvrdilo volbu předsedů 14 výborů, které jejich členové zvolili v úterý, ve středu a ve čtvrtek. Výbor pro evropské záležitosti naplnila dolní komora členy teprve dnes s ohledem na omyl v jejich původním počtu. Do čela bezpečnostního výboru ve čtvrtek členové překvapivě nezvolili nominanta ODS Pavla Žáčka. Předseda klubu ODS Marek Benda věří v to, že šlo jen o zkrat nebo o nedorozumění a že sněmovní většina svou nabídku dodrží.

Nominanti hnutí ANO vedou v souladu s plány nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů pět výborů, hnutí SPD tři a Motoristé dva. Občanští demokraté mají zatím předsedu jednoho výboru místo předpokládaných tří. Nominanti STAN a KDU-ČSL stojí v čele vždy dvou výborů, TOP 09 má jednoho předsedu. Piráti nevedou žádný výbor a nedosáhli v nich ani na místopředsednické pozice.

Poslankyně STAN Barbora Urbanová označila postup sněmovní většiny vůči pirátské straně za nespravedlivý a neférový. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová za zastání poděkovala a znovu zopakovala, že se ve Sněmovně dodržovaly tři desetiletí demokratické zvyklosti. Předseda ANO Andrej Babiš nadiktoval, že to bude jinak, uvedla.

Předseda poslanců SPD Radim Fiala namítl, že v minulém funkčním období měli Piráti čtyři poslance, a přesto na rozdíl od hnutí SPD měli zastoupení ve vedení Sněmovny. „Budete si muset uvědomit jednu věc, že vás ti poslanci ostatních stran volit nechtějí,“ podotkl. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib vysvětloval, že Richterová byla místopředsedkyní Sněmovny díky tomu, že Piráti byli v koalici se STAN. Upozornil také na to, že v minulém volebním období zástupci SPD ve vedení výboru figurovali.

K výborům pod vedením SPD patří v nynějším období i organizační výbor, jemuž předsedá Tomio Okamura z titulu funkce předsedy dolní komory. Předsedkyni mandátového a imunitního výboru Helenu Válkovou (ANO), jenž vzniká jako první, plénum potvrdilo ve funkci už na ustavující schůzi. Sněmovna založila pro nynější volební období 18 výborů stejně jako ve volebním období minulém.

Někteří předsedové výborů budou ve funkcích patrně jen dočasně. V budoucnu je mají nahradit členové dosluhující vlády Petra Fialy (ODS).

Přehled předsedů výborů:

Sněmovna naplnila všech 14 komisí, které ustavila. Budou mít po 13 členech

Sněmovna naplnila 14 stálých komisí, z toho devíti kontrolních, o jejichž vytvoření rozhodla v úterý. Počet a působnost komisí se v porovnání s minulým funkčním obdobím nezměnily. Komise mají po 13 členech. Předsedy komisí s výjimkou volební komise bude Sněmovna vybírat na schůzi koncem listopadu. Předsedy komisí bude totiž na rozdíl od šéfů výborů volit plénum tajnou volbou. Nominace mají poslanecké kluby předložit do 24. listopadu, oznámil dnes předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník.

Volební komisi poslanci ustavili už minulý týden kvůli vybírání funkcionářů Sněmovny. Kromě ní má Sněmovna také komise pro práci sněmovní kanceláře, pro rodinu a rovné příležitosti, pro ústavu a parlamentní procedury a pro hybridní hrozby.

Další komise budou mít na starosti kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, tedy civilní kontrarozvědky a rozvědky, a kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství.

Stejně jako v minulém funkčním období vznikly rovněž komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů, Finančního analytického úřadu, Národního bezpečnostního úřadu a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, stejně jako komise pro kontrolu poskytnutí údajů z centrální evidence účtů a pro kontrolu použití odposlechu.

Závěrem Sněmovna naplnila také delegace v meziparlamentních organizacích. Jsou jimi delegace do Meziparlamentní unie, Parlamentního shromáždění NATO, Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Parlamentního shromáždění Rady Evropy a Parlamentní dimenze Středoevropské iniciativy.

Na další řádné schůzi se poslanci sejdou ve středu 26. listopadu. Čeká je zejména úvodní kolo projednání návrhu státního rozpočtu pro příští rok.