Aktualizace: 19.04.2024 15:09
Praha – Systém důchodového pojištění skončil za první dva letošní měsíce ve schodku přes 15,8 miliardy korun. Dvouměsíční deficit je meziročně zhruba o půl miliardy vyšší. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva financí. Podle nich se proti loňsku zvedly příjmy i výdaje na penze. Důchody se naposledy zvyšovaly od ledna.
Loni systém skončil v dosud největším propadu 72,8 miliardy korun. Výdaje na penze vzrostly minulý rok proti předloňsku o 17 procent, tedy o 97,2 miliardy korun. Příjmy se zvedly o osm procent. Ekonomové a část politiků poukazují na to, že systém je v nynější podobě neudržitelný a schodek by v polovině století mohl dosahovat pěti procent HDP. V dnešních hodnotách je to asi 350 miliard korun. Vláda navrhuje zadlužování přibrzdit prodlužováním důchodového věku nad 65 let či snížením výpočtu nových penzí. Opozice je proti.
Za první dva měsíce příjmy z pojistného činily 105,7 miliardy korun. Na odvodech se tak vybralo asi o 7,1 miliardy korun víc než za stejné období loni. Na důchody a jejich správu se vydalo 121,5 miliardy korun, tedy o 7,6 miliardy víc než před rokem.
Ekonomové i ministerstvo financí poukazují na to, že český systém důchodového pojištění je silně závislý na hospodářském cyklu. Do přebytku se v nynějším nastavení dostává jen v letech nejvyšší konjunktury. V minusu teď zůstává i přes nízkou nezaměstnanost.
Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se české výdaje ročně pohybují kolem osmi procent hrubého domácího produktu (HDP). Česko je tak na průměru vyspělých států. Kolem 15 procent posílají do penzí Itálie, Řecko či Francie, asi 13 procent Rakousko, přes deset procent Německo. Podobně jako ČR je na tom Dánsko či Maďarsko.
Opoziční ANO poukazuje na vyšší podíly HDP na důchody v jiných státech. Uvádí, že ČR si může dovolit své důchodové výdaje ještě zvednout. Politici ANO stejně jako odboráři mluví o hledání zdrojů a příjmové stránce systému. Zmiňují důsledný výběr daní a omezení šedé ekonomiky, podporu hospodářského růstu či podporu porodnosti. Experti upozorňují na to, že se počet narozených dětí v Česku výrazně zvýšit nemůže. Do věku rodičů se totiž dostaly slabé ročníky z 90. let.
Výdaje na důchody tvoří v Česku asi třetinu všech výdajů státu. Odborníci připomínají, že se stárnutím se bude zvedat nejen částka na penze, ale i na zdravotní a sociální péči. Beze změn by se pak mohly v budoucnu omezovat jiné výdaje, a to třeba na modernizaci země či vzdělávání, varují experti. Poukazoval na to už dřív třeba šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Šéfka minulé důchodové komise a nynější kandidátka Starostů do Evropského parlamentu doporučovala přenastavit daně a hradit z nich část důchodů.
Starobní, invalidní a pozůstalostní důchod pobíralo na konci loňska od České správy sociálního zabezpečení 2,85 milionu lidí. Starobních důchodců bylo 2,37 milionu. Průměrná starobní penze činila 20.264 korun. Desítky tisíc důchodů vyplácely také systémy vnitra, spravedlnosti a obrany. Důchody z nich byly vyšší.
