Aktual.: 16.04.2025 10:59
Tel Aviv – Do Pásma Gazy nebude za současné situace puštěna žádná humanitární pomoc, uvedl dnes podle agentur izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Spolu s dalšími kroky je to podle něj jeden z hlavních nástrojů tlaku, který Izrael vyvíjí na palestinské teroristické hnutí Hamás.
Kac tak potvrdil současnou politiku vlády Benjamina Netanjahua, jen dva dny poté, co Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) uvedl, že situace v Pásmu Gazy je nyní pravděpodobně nejhorší za 18 měsíců trvání války. Izrael přerušil veškeré dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy 2. března.
Izrael zůstane v nárazníkové zóně v Gaze, Libanonu a Sýrii neomezeně, uvedl Kac
Izraelští vojáci zůstanou v takzvaných bezpečnostních zónách v Pásmu Gazy, Libanonu a Sýrii po neomezenou dobu, prohlásil dnes izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Uvedl také, že Izrael hodlá v budoucnu obnovit přísun humanitárních dodávek do Gazy, ale pouze prostřednictvím „civilních firem“, aby se pomoc nedostala do rukou teroristické skupiny Hamás, která většinu tohoto palestinského území dosud ovládá. Informovaly o tom agentura AP a izraelská média.
„Na rozdíl od minulosti se (izraelská armáda) nestahuje z oblastí, které byly vyčištěny a zabrány,“ uvedl Kac. Armáda „zůstane v bezpečnostních zónách jako nárazník mezi nepřítelem a (izraelskými) obcemi v jakémkoli dočasném či trvalém uspořádání v Gaze – stejně jako v Libanonu a Sýrii,“ zdůraznil ministr.
Vláda je podle Kace v první řadě odhodlána soustředit veškeré úsilí k tomu, aby byli propuštěni zbývající rukojmí, které Hamás v Gaze stále zadržuje. „Bude-li Hamás nadále odmítat (propustit rukojmí), vojenské operace budou rozšířeny a pokročí do dalších fází,“ dodal Kac.
Izrael zhruba před měsícem ukončil příměří, které v Gaze trvalo od 19. ledna. Armáda začala následně zabírat rozsáhlá území uvnitř Pásma Gazy, nařizovat evakuace statisíců tamních obyvatel a začleňovat je do takzvaného nárazníkového pásma podél vlastních hranic i hranice s Egyptem. Podle vlády premiéra Benjamina Netanjahua je hlavním cílem vyvinout tlak na Hamás, aby vrátil 59 živých i mrtvých rukojmích.
Izrael mimo to odmítá stáhnout vojáky z pěti strategických pozic na jihu Libanonu, kde jinak platí křehké příměří s militantním hnutím Hizballáh, a po svržení syrského diktátora Bašára Asada obsadil také nárazníkové pásmo na jihu Sýrie. Vláda tvrdí, že si nad těmito územími musí udržet kontrolu, aby se nemohl opakovat podobný teroristický útok, jaký provedl Hamás 7. října 2023 na jihu Izraele.
Kac v dnešním prohlášení také zopakoval, že politické vedení země chápe blokádu humanitární pomoci, která trvá už od začátku března, především jako nástroj tlaku na Hamás. Politikou Izraele je „zastavení humanitární pomoci, což oslabuje kontrolu Hamásu nad obyvatelstvem, a vytvoření infrastruktury pro distribuci (pomoci) prostřednictvím civilních společností v budoucnu“, uvedl Kac.
