Aktual.: 21.05.2025 15:09
Praha – Zaměstnancům a zaměstnankyním veřejného sektoru a státu se do doby praxe, která se odráží ve výši platu, bude od června započítávat i péče o vážně postižené blízké či doba doktorského studia. Mohli by tak mít vyšší tarif o několik stokorun až tisícikorun, zvedl by se jim výdělek. Zdravotníci, kteří budou posuzovat stav a soběstačnost uprchlíků kvůli nároku na humanitární dávku pro postižené, pak můžou pobírat zvláštní příplatek od 750 do 2500 korun. Novelu nařízení o platových poměrech schválila vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Upravujeme rozšíření náhradních dob, které se počítají v návaznosti na platový stupeň. Doba praxe ovlivňuje výši platu ve veřejné sféře,“ uvedl Jurečka. Podle něj se započítáním péče ocení zaměstnanci, kteří se starají o blízké.
Úpravy doprovázejí takzvanou flexinovelu zákoníku práce. Účinná bude od června. Platový stupeň se stanovuje podle délky praxe. Do té se teď počítá jako náhradní doba péče o dítě či vojenská a civilní služba. Nově by se měl výčet rozšířit od příštího měsíce i o péči o dospělé blízké ve třetím či čtvrtém stupni závislosti na pomoci. Týká se to opatrování rodičů, potomků, prarodičů, sourozenců, manželů, partnerů i dalších příbuzných. Do praxe by se měla zahrnovat také doba dokončeného doktorského studia, a to až pět let. „Případní studenti nebudou demotivováni ke studiu rizikem ztráty části doby praxe,“ uvedlo ministerstvo v podkladech.
Doktorské studium může podle vysokoškolského zákona obvykle trvat nejméně tři a nejvýš čtyři roky. Doba se může ale prodloužit třeba o pobyt na stáži či o práci na projektech, výzkumu a článcích pro odborné časopisy. Podle návrhu by se tedy zaměstnancům státu a veřejné sféry do praxe mělo zahrnovat případně až pět let.
Novela zákona lex Ukrajina upravuje od července pravidla vyplácení humanitární dávky uprchlíkům s postižením. Budou moci pobírat vyšší podporu podle omezení soběstačnosti. O její zhodnocení budou muset požádat Institut posuzování zdravotního stavu. Jeho zdravotníci zkontrolují situaci žadatelů přímo u nich doma. Práce s osobami v tísni podle ministerstva znamená pro pracovníky stres i zatížení. Autoři navrhují, aby se posuzovatelé od července zařadili mezi zaměstnance z druhé skupiny prací se značnou neuropsychickou zátěží nebo jiným možným rizikem ohrožení zdraví či života. Dostávali by tak zvláštní příplatek 750 až 2500 korun měsíčně. „V nařízení posilujeme speciální odměnu pro lidi z České správy sociálního zabezpečení z Institutu posuzování zdravotního stavu,“ uvedl Jurečka.
Posun do vyššího tarifu díky započítání praxe za péči či doktorské studium i příplatky zvedne výdaje. Podle ministerstva bude růst částky ale marginální, pokryje se ze sumy na platy.