Praha – Dva aktivisté ze skupiny Kaputin dnes odpoledne vylili na silnici před americkým velvyslanectvím na pražské Malé Straně červenou tekutinu připomínající krev. Happening měl podle jejich prohlášení vyjádřit pobouření a znechucení z chování amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Ukrajině, které považují za zradu. Po čtvrt hodině policisté aktivisty odvedli na místní oddělení. Policejní mluvčí Richard Hrdina později ČTK sdělil, že se aktivisté dopustili znečištění veřejného prostranství a bude s nimi zahájeno přestupkové řízení. Reakci amerického velvyslanectví ČTK zjišťuje.

V prohlášení aktivisté připomněli bezpečnostní záruky, které Ukrajina od Spojených států dostala. Země podle nich splnila také ekonomické požadavky současné Trumpovy administrativy a především neustále nabízí reálné kroky k příměří a ukončení války.

„Bílý dům přesto Ukrajinu chladnokrevně zradil: ruší sankce na ruské suroviny, vypíná klíčovou infrastrukturu jako Starlink a fakticky přešel k přímé pomoci Putinovu režimu. Symbolická krev vytékající ze sudu před americkou ambasádou připomíná cynismus, s nímž Spojené státy vyměnily životy a utrpení Ukrajinců za sobecký byznys,“ uvedli. Zrada podle nich znamená pozvánku pro další ruskou agresi, oběti a eskalaci ruské války.

Akce připomněla nedávnou dohodu amerického prezidenta s Ruskem o zvýšení dodávek nafty na světové trhy. Podle Trumpa má Rusko v této dohodě do Spojených států dodat nejprve více než 300.000 tun nafty, další dodávky mají následovat v listopadu a v dalších měsících.

Trump v úterý znovu přitvrdil rétoriku vůči Ukrajině, kterou líčí jako překážku k ukončení války, a napadenou zemi vyzval, aby s Ruskem uzavřela dohodu. Uvedl, že Ukrajina musí chtít válku urovnat a pokud ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nebude mít vůli válku ukončit, dopadne to velmi špatně. Moskva má podle něj jasně navrch. Řekl také, že Spojené státy Ukrajině daly obrovské množství pomoci, ale nedostaly zpět nic kromě drahé nafty. Ukrajinské síly opět vyzval, aby přestaly útočit na ruské rafinerie.

Ukrajina se od roku 2022 brání ruské invazi, jejíž součástí jsou i každodenní letecké útoky po celé zemi. Kyjev v bojích spoléhá také na podporu od svých západních partnerů. Ta zahrnuje i dodávky protiraketových střel, kterých má země nedostatek.

Několik desítek lidí se před budovou amerického velvyslanectví v Praze sešlo také například loni v srpnu k tichému protestu s názvem Mnichov 1938, Aljaška 2025. Před tehdejším jednáním amerického prezidenta s ruským prezidentem Vladimirem Putinem tak chtěli připomenout historickou zkušenost z Mnichova 1938, kdy byly v zájmu míru obětovány části Československa. Demonstranti se tehdy obávali možného politického tlaku na ústupky vůči ruské agresi.

 

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.
Exit mobile version