Aktualizace: 14.06.2024 09:56
Praha – Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) považuje za vhodné zvážit reformy procesu rozšiřování Evropské unie, aby se stal více flexibilním či transparentním. Řekl to dnes v úvodním projevu na Pražském evropském summitu v Praze. Doufá, že v unii dostanou své místo země západního Balkánu, Ukrajina, Moldavsko i Gruzie.
Rozšíření sedmadvacetičlenné EU o další státy považuje Dvořák za zásadní. Připomněl, že nedávno inicioval vznik dopisu, kterým belgické předsednictví v Radě EU vyzval k posunu v jednáních o vstupu Ukrajiny a Moldavska do unie. Připojilo se k němu už 14 států, například Německo, Slovensko, Španělsko či Dánsko.
„Věříme, že posun ve vyjednávání by přinesl novou energii jejich reformním snahám. Ukrajina a Moldavsko čelí mnoha výzvám a zaslouží si naši podporu a solidaritu při snaze stát se součástí EU,“ uvedl dnes Dvořák. Západnímu Balkánu pak podle něj nebyl věnován takový důraz, jaký si zasloužil, přístupový proces byl pomalý, ne-li stagnující.
Ruská invaze na Ukrajinu byla jakýmsi budíčkem pro debaty o rozšíření EU i na západní Balkán, míní Dvořák. Je ale podle něj potřeba se také podívat na nedostatky přístupové procedury, které má ministr za často byrokratické a občas neefektivní, zároveň také zpolitizované. Vedlo to podle něj k frustraci jak u členských států, tak u kandidátských zemí. „Potřebujeme zvážit reformy rozšiřovacího procesu, aby byl flexibilnější, transparentnější a inkluzivnější,“ dodal Dvořák.
Zároveň i s ohledem na ruskou agresi proti Ukrajině považuje za zásadní posílit obranu a bezpečnost EU. Obranné strategie jednotlivých zemí by podle něj měly být propojené. Za důležité platformy pro tuto spolupráci považuje EU a Severoatlantickou alianci (NATO). Vyzval také k výrazné ochraně kritické infrastruktury. Varoval před ruskými pokusy o destabilizaci společností zejména ve středoevropském regionu.
V závěru projevu se vrátil k víkendovým volbám do Evropského parlamentu s tím, že ho potěšila zvýšena volební účast v Česku oproti předchozím hlasováním. Volit letos přišlo 36,45 procenta voličů, zhruba o sedm procentních bodů více než při eurovolbách před pěti lety.
Vyvážení moci se podle Dvořáka v Evropském parlamentu výrazně nezmění, nelze ale podle něj přivírat oči před tím, že na volby měl vliv i rostoucí radikalismus a populismus. V době, kdy svět čelí mnoha hrozbám a lidé mají obavy, politici musejí hledat dialog, kompromisy a naslouchat jiným názorům, míní. Neznamená to ale podle něj legitimizovat objektivní zlo, které se snaží zničit demokratický svět.