Aktualizace: 12.03.2024 18:06
Štrasburk/Brusel – Evropská komise doporučila zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou. Po zasedání EK to oznámil její místopředseda Maroš Šefčovič. Komise rovněž dokončila návrhy takzvaných vyjednávacích rámců pro Ukrajinu a Moldavsko, které předloží zástupcům členských zemí. O zahájení přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem rozhodli unijní lídři již na summitu loni v prosinci, nyní je čeká rozhodnutí právě o Bosně a Hercegovině.
Podle hodnoticí zprávy Evropské komise se Bosna a Hercegovina za poslední měsíce významně posunula kupředu a přijala důležité reformy, například zákon o předcházení střetům zájmů či o boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu. „Bosna a Hercegovina učinila významné kroky ke zlepšení systému justice, boje proti korupci, organizovanému zločinu a terorismu a zlepšení zvládání migrace,“ uvedla komise v tiskovém prohlášení. Rovněž i zahraniční a bezpečnostní politika Bosny a Hercegoviny „je v plném souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, což je významný, pozitivní a zásadní krok v době plné geopolitických zvratů“, dodala EK.
Bosna a Hercegovina formálně o vstup do EU požádala na začátku roku 2016, navazující procesy však podobně jako u dalších balkánských zemí postupovaly velmi pomalu. Kandidátský status země získala až v prosinci 2022.
„Od té doby, co jsme jí udělili kandidátský status, učinila Bosna a Hercegovina velké kroky vpřed. Za více než rok bylo dosaženo většího pokroku než za celé desetiletí,“ uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Samozřejmě, že ke vstupu do EU je nutný větší pokrok, ale tato země ukazuje, že dokáže splnit kritéria členství a naplnit touhu svých občanů stát se součástí naší rodiny. To je důvod, proč doporučujeme Radě zahájit přístupová jednání s Bosnou a Hercegovinou,“ dodala s tím, že budoucnost balkánské země spočívá v Evropské unii.
Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella vysílá dnešní doporučení „důležité poselství o podpoře všem občanům“ Bosny a Hercegoviny. Borrell rovněž ocenil pokrok Ukrajiny a Moldavska na cestě do EU.
Začít přístupová jednání s Ukrajinou, Moldavskem, ale také s Bosnou, nicméně s výhradami, doporučila Evropská komise již loni v říjnu. Bosna ale ještě musela splnit dodatečné podmínky. Ty nyní podle hodnoticí zprávy komise splnila. Dalším krokem před vstupem je přijetí takzvaného vyjednávacího rámce. Ten musí schválit znovu celá sedmadvacítka. Země, která v tu chvíli Radě EU předsedá, tedy je možné, že už Belgie, pak svolá mezivládní konferenci.
Po mezivládní konferenci by pak měl nastat tzv. screeningový proces, který bude zkoumat, do jaké míry se liší či shoduje legislativa kandidátských zemí s tou unijní. Screening je nutným předpokladem k otevření tzv. klastrů, které vždy zahrnují několik přístupových kapitol, popsala bruselským novinářům další postup Jana Juzová z institutu Europeum.
Bosna byla v letech 1992 až 1995 dějištěm krvavé války. Země je od daytonské mírové smlouvy rozdělena na dva vysoce autonomní celky, vedle Republiky srbské je to chorvatsko-muslimská Federace Bosny a Hercegoviny. Dohromady je spojuje slabá centrální vláda, která je povětšinou ochromená spory mezi zástupci tří hlavních etnik. Vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu Christian Schmidt, který dohlíží na dodržování daytonské dohody, opakovaně varuje, že zemi hrozí rozpad.
