Aktual.: 19.03.2025 08:21
Brusel – Evropská komise měla původně již na konci března předložit „cestovní mapu k ukončení dovozu ruské energie“, její zveřejnění ale bylo odloženo. Podle komisaře pro energetiku Dan Jörgensena na dokumentu odborníci dál intenzivně pracují, je potřeba vše ale nastavit tak, aby konec závislosti na ruském plynu nepoškodil občany Evropské unie. Jörgensen to uvedl v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR), který sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a jehož je ČTK členem. Cestovní mapu podle něj zveřejní EK do několika týdnů.
„Nemohu vám říct datum, ale bude to brzy. Tvrdě na tom pracujeme každý den. Musíme vzít v potaz množství faktorů, zejména chceme, aby to nepoškodilo naše občany,“ uvedl dánský eurokomisař. Spekulace, že k odložení nastalo kvůli současným snahám o vyjednání příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, odmítl.
„Plán byl sice odložen, ale naše úsilí neustále pokračuje. Je to ale komplikované. Kdyby to bylo snadné, udělali bychom to už před třemi lety,“ řekl Jörgensen. Podle svých slov je v úzkém kontaktu se všemi členskými státy, které budou úplným zastavením dodávek ruského plynu zasaženy. „Nechceme to odložit o měsíce, chceme to udělat co nejrychleji, dejte nám ještě pár týdnů,“ dodal.
Evropská komise předložila na konci února plán na snížení nákladů na energie pro podniky i občany, dokončení energetické unie, přilákání investic a lepší připravenost na potenciální energetické krize. Cílem plánu je ušetřit Evropanům už v letošním roce 45 miliard eur (1,1 bilionu Kč), do roku 2040 by to pak mělo být 260 miliard eur (6,5 bilionu Kč) ročně.
„Vysoké ceny energií poškozují naši schopnost konkurovat, platíme za energii třikrát, čtyřikrát tolik než naši konkurenti ve Spojených státech. Zároveň naši občané nezvládají platit účty za energie, což je nepřípustné. Ceny za energie musíme zásadně snížit,“ uvedl tehdy komisař pro energetiku na tiskové konferenci. „Jde ale také o bezpečnost, v Evropské unii stále nakupujeme ruský plyn, čímž nepřímo pomáháme (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi financovat válku,“ dodal.
Zpráva Maria Draghiho o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti, která byla zveřejněna v loňském roce, zmiňuje podle Jörgensena „energii více než 700krát“. Snížení cen i závislosti na Rusku je cílem snah od začátku, podotkl komisař. „Na jednu stranu jsme už úspěšní, posunuli jsme se ze 45procentní závislosti na nynějších 13 procent. Na druhou stranu jsme ale v Evropě stále utratili více peněz za ruská fosilní paliva, než kolik jsme poskytli na podporu Ukrajině,“ dodal v úterním rozhovoru. Za tyto peníze by se podle něj dalo pořídit 2400 nových stíhaček F-35. „Musíme toho tedy dělat více,“ dodal.
V souvislosti s Akčním plánem pro dostupnou energii se Evropská komise plánuje mimo jiné zabývat všemi složkami účtů za energie. Vydá doporučení členským státům, aby snížily vnitrostátní daně z elektřiny a rovněž umožnily spotřebitelům snazší přechod k levnějším dodavatelům. Dále se zaměří na zrychlení povolovacích řízení v sektoru obnovitelných zdrojů, která dosud trvala dlouhé roky. Pro jednoduché projekty by podle eurokomisaře mělo trvat maximálně šest měsíců získat povolení, pro složitější by to nemělo trvat více než dva roky.
Dánský člen EK rovněž zdůraznil důležitost většího propojení energetických sítí. „Když bychom to přirovnali k dopravě, potřebovali bychom 200 dálnic a máme jich jen 100. Z těch 100 jich ale využíváme jen 50, takže první krokem by mělo být zefektivnění propojení, která již nyní máme,“ uvedl Jörgensen. V příštích letech budou podle něj potřeba masivní investice do sítí i propojovacích vedení.
Jörgensen nedávno jednal i s novým americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem, který je šéfem firmy těžící fosilní paliva. „Na roli obnovitelných zdrojů a důležitosti mezinárodní spolupráce v boji proti změnám klimatu se neshodujeme, to je jasné si říct,“ uvedl k tomu eurokomisař.
Spojené státy například již podruhé pod vedením prezidenta Donalda Trumpa odstoupily od pařížské dohody o klimatu. „Na druhou stranu musíme být vděční několika zemím, které nám pomohly v době energetické krize. Nebýt především Norska a USA byli bychom v mnohem vážnějších problémech,“ dodal.
V současné době se hovoří zejména o nákupech většího množství amerického zkapalněného zemního plynu (LNG), který by mohl nahradit dosud odebíraný ruský LNG. „Největším vývozcem LNG do Evropy jsou USA, takže moc jiných alternativ nemáme. Důležité podle mého je, že v období, kdy jsou vztahy se Spojenými státy, diplomaticky řečeno, trochu napjatější, jsme schopni o těchto tématech spolu mluvit,“ dodal komisař.