Aktual.: 2.10.2026 04:02
Oslo – Prezident Spojených států Donald Trump, který vede válku proti Íránu, letos Nobelovu cenu za mír nezíská. I tak ale výbor, který laureáta vybere, jeho vliv podle expertů pocítí, napsala agentura Reuters.
Loňské udělení ceny, kterou dostala María Corina Machadová z Venezuely, bylo ve 125leté historii ocenění výjimečné. Stalo se tak za Trumpova opakovaného lobbování, aby ji dostal on. O několik týdnů později Machadová svou zlatou Nobelovu medaili věnovala Trumpovi ve snaze získat podporu pro své úsilí o demokratickou Venezuelu.
Letos bude pětičlenný výbor dbát na to, aby vybral někoho, kdo dokáže ustát Trumpův tlak, myslí si úřadující šéf norského mírového institutu PRIO Haakon Gjerlöw.
„Myslím, že loňské události okolo Nobelovy ceny za mír, kdy ji Machadová následně věnovala Trumpovi, ovlivní některé úvahy (členů výboru),“ řekl Gjerlöw. „Jednou z obav, kterou může výbor mít, je to, zda je udělení ceny může vystavit tlaku od Donalda Trumpa. Myslím, že výbor zváží, zda cena nepřinese více škod než užitku,“ uvedl.
To by podle expertů mohlo znamenat ocenění papeže Lva XIV., Mezinárodního trestního soudu (ICC), Mezinárodního soudního dvora (ICJ) nebo zvláštní zpravodajky OSN pro lidská práva na okupovaných palestinských územích Francesky Albaneseové. Vyhlášení laureáta se uskuteční 9. října.
Lev XIV., který je prvním papežem narozeným v USA a kterého Trump označil za slabého kvůli kritice amerického konfliktu s Íránem, prohlašuje, že bude nadále hovořit proti válce. Důvodem k ocenění papeže by mohly být jeho encyklika o umělé inteligenci, obhajoba dialogu a mírového urovnání konfliktů, výzvy k úctě k migrantům a humanitární činnost.
„Papež představuje více než jen náboženskou osobnost. Stal se předním názorovým lídrem,“ řekl šéf Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) Karím Haggág.
Italka Albaneseová zase čelí výpadům Spojených států a Izraele za kritiku izraelského vedení války proti Hamásu v Pásmu Gazy a za okupaci Západního břehu Jordánu.
Pravdou je, že loňské šokující události by mohly mít na výbor opačný dopad: rozhodnout se pro bezpečnou a nekontroverzní volbu, která by spíše nerozhněvala Trumpa, který z loňského nezískání ceny obvinil Norsko, kde se o ocenění rozhoduje. To by mohlo znamenat ocenění Emergency Response Rooms (ERR), súdánské komunitní skupiny poskytující pomoc během občanské války, či nevládní organizaci Save the Children za pomoc dětem během ozbrojených konfliktů.
Výbor je zároveň pod drobnohledem, aby reagoval na Trumpovo zpochybňování mezinárodního řádu, uvádí historik Öivind Stenersen věnující se Nobelově ceně za mír. „(Členové výboru) čelí určitému tlaku, aby byli vůči Trumpovi neoblomní,“ řekl. „V této vážné mezinárodní situaci volá letošní rok po ceně za mír za obranu liberální demokracie, mezinárodního práva a lidských práv,“ uvedl.
To by mohlo znamenat ocenění ICC, proti kterému Washington podle zdrojů připravuje rozsáhlé sankce. Vyznamenání ICJ by zase podpořilo obhajobu suverenity národních států a mírového řešení sporů.
Představitelé Kambodži, Izraele a Pákistánu údajně nominovali Trumpa, ale jeho šance považuje Gjerlöw za „velice nízké“. Trumpův nátlak na norský Nobelův výbor šokoval mnoho lidí, byla mezi nimi i filipínsko-americká novinářka a laureátka Nobelovy ceny za mír Maria Ressaová, která řekla, že loňské dění sledovala s hrůzou.
„Násilníci svět neřídí,“ řekla během zářijové návštěvy Osla. „Existují zásady, podle kterých žijeme. Síla neznamená právo,“ dodala.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}