Brusel – Evropská komise zhoršila výhled růstu ekonomiky Evropské unie na letošní rok vzhledem k tomu, že konflikt na Blízkém východě vyvolává nový energetický šok, který znovu podněcuje inflaci a otřásá ekonomickou náladou. Komise to uvedla ve své jarní ekonomické prognóze. Poté, co růst HDP v Evropské unii dosáhl 1,5 procenta v roce 2025, se nyní předpokládá, že se letos zpomalí na 1,1 procenta. Je to přitom o 0,3 procentního bodu méně než v podzimní ekonomické prognóze, která růst odhadovala na 1,4 procenta. EK zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok. HDP se podle ní zvýší o 1,8 procenta. V předchozím listopadovém výhledu unijní exekutiva počítala pro letošek s růstem o 1,9 procenta. V příštím roce potom růst českého HDP podle EK zrychlí na 2,4 procenta. Loni česká ekonomika rostla o 2,6 procenta.

 

 

EK zhoršila odhad letošního růstu české ekonomiky na 1,8 procenta

Růst spotřebitelských cen zrychlí z 2,3 procenta v loňském roce na letošních 2,7 procenta a 2,8 procenta v roce 2027, což EK přičítá zejména energetickému šoku. Cílem České národní banky je dvouprocentní inflace.

Hlavním tahounem růstu ekonomiky zůstává domácí poptávka, zejména spotřeba domácností, kterou podporuje růst reálných mezd a postupný pokles míry úspor. Spotřeba domácností v roce 2025 poprvé překonala úroveň před pandemií covidu-19 a v následujících letech by měla růst tempem těsně pod třemi procenty.

Trh práce zůstává napjatý, přestože se očekává mírný nárůst nezaměstnanosti z 2,8 procenta v roce 2025 na 3,2 procenta v roce 2027. I tak ale bude tuzemská nezaměstnanost jedna z nejnižších v EU. Deficit veřejných financí se zvýší z loňských 2,1 procenta HDP na letošních 2,8 procenta a 2,9 procenta HDP v roce 2027, pokud se nezmění politická opatření.

Export poroste díky obranným výdajům klíčových obchodních partnerů, ale negativně jej ovlivní americká cla, vysoké ceny energií a celková globální nejistota. Vývoj v mezinárodním obchodě nadále představuje pro českou ekonomiku výrazné riziko.

K pozitivnímu hospodářskému vývoji přispějí investice, a to díky efektivnějšímu čerpání fondů EU, oživení rezidenční výstavby a vyšší domácí i zahraniční poptávce v průmyslu.

Svůj letošní výhled v květnu zhoršila také Česká národní banka (ČNB). HDP podle něj vzroste o 2,5 procenta, předchozí predikce z února čekala růst 2,9 procenta. Příští rok podle centrální banky hospodářský růst zrychlí na 2,7 procenta. I v tomto případě ho ale ČNB revidovala na nižší hodnotu, protože v únoru předpokládala zvýšení HDP v příštím roce o 2,9 procenta.

I přes zhoršení výhledu zůstává ČNB optimističtější než ministerstvo financí. To ve své dubnové predikci předpokládá letošní růst HDP 2,1 procenta a v příštím roce 2,4 procenta.

Prognóza Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) počítá s růstem o 2,6 procenta. Pokud by se ale prodlužovala válka proti Íránu, vzroste letos český HDP podle SP ČR pouze o 2,2 procenta. Ještě výraznější dopad by prodloužený konflikt s Íránem podle prognózy SP ČR měl na hospodářský výkon v příštím roce, kdy by HDP vzrostl pouze o 1,4 procenta místo o 2,3 procenta a inflace by dosáhla 4,2 procenta namísto 2,7 procenta.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.
Exit mobile version