Aktual.: 20.11.2025 13:07
Praha – Výdaje navrženého státního rozpočtu na příští rok mohou být podceněny nejvýš o nízké desítky miliard korun. ČTK to sdělil předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa. Doplnil, že problém s nesouladem výdajů Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a jeho příjmů ze státního rozpočtu lze řešit úpravou rozpočtu fondu, tedy mimo státní rozpočet. Hnutí ANO na středečním jednání sněmovního rozpočtového výboru uvádělo, že v návrhu rozpočtu chybí výdaje za 95,9 miliardy korun, ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) to odmítal.
Hlavní mandatorní výdaje státního rozpočtu podle Skořepy zkontrolovala Národní rozpočtová rada a nenalezla u nich chyby. „U některých menších výdajů jistě nelze vyloučit, že jsou v návrhu uvedeny na nerealisticky nízké úrovni. Může jít o položky, u nichž je nyní skutečná výše čerpání v příštím roce nejistá, a lze tudíž uvést pouze určitý interval možných výsledků. Vláda si u těchto nejistých položek mohla z nabízejících se scénářů vybrat spíš ty optimističtější,“ uvedl Skořepa. „Předpokládám nicméně, že touto cestou se do rozpočtu mohlo dostat podcenění výdajů v celkovém objemu maximálně velmi nízkých desítek miliard korun,“ dodal.
„Pokud vláda postupovala tímto způsobem, šlo by zjevně o příklad chybné tvorby rozpočtu. Výsledná nepřesnost by však v relaci k celkovému objemu výdajů byla jen poměrně malá a u mandatorních výdajů by se dala řešit ve druhém čtení návrhu ve Sněmovně přesunem potřebných prostředků z nemandatorních výdajů,“ uvedl Skořepa. Celkové výdaje navrženého rozpočtu jsou 2,409 bilionu korun.
Skořepa také upozornil, že více než třetinu z částky, o níž ANO mluví jako o chybějící, tvoří rozdíl mezi plánovanými transfery z rozpočtu do SFDI a očekávanými příjmy tohoto fondu. „Tento deficit se ale dá řešit velmi jednoduše a zcela odděleně od osudu státního rozpočtu tím, že bude schválen nový rozpočet SFDI s výdaji nižšími o oněch chybějících 37 miliard korun,“ podotkl Skořepa. Zároveň ale upozornil, že by takové snížení výdajů SFDI pravděpodobně vedlo k zastavení nebo nezahájení výstavby nebo oprav silnic a dálnic.
Skořepa také připomněl, že v prvním čtení může Sněmovna buď přijmout základní parametry rozpočtu, tedy příjmy, výdaje a schodek, nebo návrh vrátit vládě k přepracování. „Je téměř jisté, že v případě vrácení návrhu k přepracování následně vláda pošle do Sněmovny návrh s téměř týmiž hodnotami oněch tří základních parametrů, protože příjmy jsou dány makroekonomickou prognózou, maximální saldo je dáno zákonem a maximální výdaje pak aritmeticky plynou z prvních dvou parametrů,“ uvedl.
Zákon o rozpočtové odpovědnosti umožňuje v příštím roce schodek nejvýš 237 miliard korun, končící vláda díky výjimkám na obranné výdaje a na půjčku pro stavbu jaderných bloků v Dukovanech navrhla schodek 286 miliard korun.
Ve Výboru pro rozpočtové prognózy zasedají čeští ekonomové ze soukromé i veřejné sféry. Členy výboru jmenuje vláda na návrh Národní rozpočtové rady. Jejich úkolem je posuzovat makroekonomické a rozpočtové prognózy ministerstva financí z hlediska pravděpodobnosti jejich naplnění.